valerie

Ó, je krásná ta báseň, až se mi chce doopravdy brečet, je v ní toho tolik, ani nevíš co všechno si z ní odnáším ST

je hezké věřit že nikdy nezůSTane nic, bohužel někdy zůstane, sakra...

Tak ať se jim vše vydaří minimálně jako tvoje básnička, a kamínky zůSTanou navždy spolu

napadá mě jen že jsi vlaSTně dítě štěstěny, někdy jsem také i navzdor věku, ale dneska tedy ne, o to víc jsem si to ráda přečetla

Tak to jsi vlaSTně šťastný člověk, chvílemi mi tam snad i zněla melodie jak se mi to hezky četlo

říkala jsem si cos myslel těmi vagonky a tentokrát přečetla i komentáře, dobrý. náhodou ploštice taky k tomuhle období patří, jako ty okvětní líSTečky, moc příjemná, četla jsem si ji dvakrát, když jsem zjistila pointu, aby mi nic neuniklo

přenesla jsem se tam a asi bych tam dnes nejraději zůSTala

no to je hezký splín, někdy je lepší si tak jen snít než ji mít :-) ST

hm...třeba se mu smát nechci, všichni máme stejnou šanci, ale každý jsme jiný, někdo si žije jako v pohádce a druhý ne a ne i kdyby se snažil sebevíc a další se ani neumí snažit kdyby se zbláznil

jsi vlaSTně velmi laskavě moudrá

za milé počtení ST

už ten název je fajnovej, ta báseň úplně zve do té atmosféry na pohovce, jeSTli nic víc úplně se do ní vciťuji

vavaoko: snad ani létat, dík

ttragelaf: ano, láska s kapucí, kterou snad brzy stáhneme dolů, dík

René Vulkán: z toho mám radost velikou V.

M.A.Rek: i ta písmenka jsou podpora, děkuji

Kapka: děkuji ti, ty víš, jsi Kapka, která mi jednou v komentáři dodala sílu oceánu

byron: věřím pevně a zatím doufám, stejně vše dopadne jak má, děkuji

Ano dnes tím vším co je ve druhé čáSTi jsem též a nejspíš to hned tak neodteče

Ale je to fajn a za ST ať už se sám cítíš jakkoliv, přeju ať je taky vše fajn