valerie

změna je život i v pekle :-) ST

hm, o nekritických láskách, orel nebo panna, ale což není krásné naprosto nekriticky milovat ať už cokoliv? Milovat a lpět na někom na něčem, trpět, brečet, rvát se za to ať je to jakkoliv špatné. Ne! máš pravdu člověk by nikdy neměl se snížit k něčemu takovému, být slepý, zaslepený. Taková láska je totiž i sobecká. Jasně nekritická láska je vlastně láska sobecká, láska slepá, láska kterou si myslíme že získáváme a přitom STrašně moc ztrácíme. Ztrácíme se sami sobě.

Bohužel i to se STane a nejen v tramvaji se lidé míjejí, a pravda takový pohled je někdy nádherným zrcadlem, čím dál tím častěji se snažím lidem dívat do očí...někdo uhýbá, jiný se zadívá a někdo ten se do těch očí přímo vpije...

:-) ST

dvakrát jsem ji četla a fakt mě doSTala

vždycky milý zaSTavení

Singl, to je vždycky smutný a přitom je to moderní, tak nevim. Asi to sucho nám ubírá energii ST

Film MěSTo andělů nám dává odpověď je lépe být andělem, jestli tedy jsou a nemontovat se do normálního života, i když nechtěla bych být andělem a nepoznat to všechno co nám život dává :-)

:-) to by bylo překvapení kdyby tam trenky nebyly ST

jooo, já chci prázdniny ST

život nám sice dětství vzal, ale myslím nám mnoho dal a dokud umíš takhle krásně vzpomínat, tak určitě jsi vlaSTně mlád :-) moc se mi líbí ta básnička a taky to jak se zamýšlíš nad slůvkem prázdniny :-)Mimochodem taky je miluju a hlavně krajinu, která se na začátku prázdnin vytváří, zlátnoucí obilí, modrá oblaka s chundelatými obláčky, louky s pestrobarevným kvítím, jen se rozeběhnout...

Jů :-) ST

:-) jSTe prostě skvělá dvojka, létáte :-)

dokázat věru na rozdíl od nevěry to je opravdu nadlidské a líbí se mi tvoje básnička :-) ST

M.A.Rek: To mě těší :-)

viděla jsem západ slunce
nejen nad Neapolí
viděla jsem západ slunce v člověku
to STrašně bolí
ačkoliv domov byl světlem prosátý
viděla jsem západ slunce
nad slovíčky já+ty

Krajinkou už ten název je fajn, nebyl to flám, procházka se zamyšlením ST

Hm, tak tohle je fakt skvělý. No jedno mé životní motto zní umění je čekat, větší nic neočekávát. No samozřejmě STále očekávám až sem si sama sobě protivná, natož druhým. Taky jsem si vzpomněla na mami: počkej až ti bude 18...počkej až doděláš školu...Až se vdáš...Až budeš mít děti...ne už nečekám na nic už jen jsem...není nic víc

No to je krásný. Čti to se smí. ST

Hm zapadá mi do dnešního dne neskutečně, klid, chaloupka, jižní Čechy a rozjímání ST a díky za ní