valerie

úplně mě pohladila, tvoje báseň je jako od malíře, a ještě mi k tomu sekunduje sluníčko za oknem, idylka...

krásná vzpomínka, plná lásky

no, páni, je to opravdu krásně plynoucí básnička, bez jediného škobrtnutí jsem se pročetla tou fantazií a ocitla se v pohádce

jo, je to cítit z té hezky zrýmované básničky, jak je miluješ

tvoje zajímavá báseň vytvořila v mé hlavě i zajímavé obrazy

těch jedů je povícero a recept na antidotum? trochu ses ho dotkl v té básni, je pěkná a navíc nutí k zamyšlení

ať světýlko svítí a plamínek plápolá co nejdéle, co na tom, že jsou to jen vzpomínky, když jsou krásné, líbí ST

krásně si hraješ, tvé mini jsou super

jé, ta mě pobavila a navíc se svým mužem jsem se něco najezdila právě v Posázavském Pacifiku

usmívám se, milá vzpomínka

Lepší je nevědět a lačně žít, z poháru do dna hltavě pít. Dík za hezké zamyšlení.

Siorak: musím zareagovat i na tento komentář, asi byly ty naše babičky šťastnější, mnohem víc je uspokojovaly ty běžné věci, to že se můžou starat o dědečky, že můžou péct výborné buchty, mají svoje mejdlíčka a krabičky a zahrádky a kytičky. nesnáším dnešní nespokojenost. Musela jsem se k té milé básničce vrátit.

Hm, tak tomuhle říkám poezie, vytváří obrazy, pozastavuji se nad jednotlivými řádky, nádhera

ještě že máme říši snů, utíkám do ní z všedních dnů,
tvůj pohár vína ve tvaru kostky se pije sladce, čte se hezky...jen v závěru malinko bolí

je zajímavé kolik lidí se pozastaví nad koblihou, jako by byla stěžejním bodem té básně, i já tedy. Ale to je taková asociace, kobliha vzbuzuje blaho, působí jako pohlazení a to tvoje básně taky, navíc mám podobný pocit, užívat život se vším co nabízí, nesmírně si vážím každého okamžiku a tajně doufám že po mě cosi zbyde, že nejsem zbytečným parazitem na téhle planetě. Mám ráda takové básně z kterých cítím lásku k životu.

Jsi, žiješ tedy a co je více. Nicméně báseň je krásná, pocitová, občas mám taky takové stavy, pocity méněcennosti, nedostatečné sebevědomí, snažím se to setřást, zbytečně si tím ubližujeme, když se v tom ještě babráme. To čeho se na nás dopustili ostatní je neodpustitelné, ale nejhorší je čeho se sami na sobě dopouštíme.

takové milé veršování, áááá asi půjdu spát a snít

Proto musíme užít každičkou sekundu našeho života. Dílko je moc hezké k zamyšlení i nad těmi kteří už mezi námi nejsou. Dík za ně.

Ó, tak tohle dílko mi tak sedlo. Nejen pro ten začátek a připomenutí čím jiní žijí a co prožívají, ale hlavně tím optimismem a pozitivní energií která z něj čiší. Mimochodem nesnáším současný trend, který nám servíruje jen strach a katatstrofické scénáře. Jsme tu jen jednou, tak proč si to neužít. Dík za hezké dílko.

Ano, přesně tak to bylo u mojí babičky, vyndala kapesník a jaaaak voněl, všechny šuplíky, prádelníky, jak to bylo provoněné. Dík za vzpomínku. Shodou okolností jsem si na to vzpomněla i včera. Prohlížela jsem vánoční Avon a na poslední stránce je nějaká sada mýdel a úplně mi to připomnělo tu babičky skříň. Milá básnička.