valerie

když ono to naším životem všechno jen tak proletí...je to tím že nám letí celý ten život...čekala jsem na nějaké komentáře, už jsem tu básničku četla dopoledne, no nic mi neobjasnily, myslíš v závěru lásku Boha? neptám se zle, nebo ironicky

Lom a Hovno se mi líbí nejvíc, celkově to stojí za ST, k pobavení i k zamyšlení

víš, dokud žijeme tak je stále nějaká naděje i když, jsou období kdy to tak nevypadá

hezká myšlenka a povedené haiku

a to STačí

konečně vím jak se jmenují, díky za osvětu, Hidebendel je nejzajímavější, u Axehandla mě zaujalo toto...nezáleží kam jde, ale kde byl...Gygligalo mě fakt rozesmál, dík za pobavení, nápadité, bláznivě ujeté a originální ST

asi nějak s věkem člověk čím dál tím více vzpomíná na dětství, najednou jsou tady ty chvilky, byly poschovávány v zákoutích mozku a nostalgicky vylézají, tak to já mám, to, na co jsem léta nemyslela je občas tady, nechci se oddávat myšlenkám na staří, odháním je, kšá, ale bohužel plně zahnat se mi také nedaří, stačí se podívat do zrcadla:-))) nejvíce se mi líbí čtvrtá sloka, celé je to za ST

neříkám ani ň, rozjímám a žasnu, to stačí, jen nemá být v názvu tajnoSTi?

vždy musíme doufat v lepší zítřky, jinak by se snad ani nedalo žít, určitě mě tvoje básnička upoutala

uvedl ses jak se sluší a patří ;-) tahle je psána lehkou rukou a je tak jemně a nedočkavě vzrušující, ano jako hra na dospívání ST

No někdy je to zkrátka zamotaný... povedená hra se slovy

mám z tvé básně husí kůži, popsal jsi obrazně tu atmosféru ST

jako bych ji už četla :-) zdánlivě beznadějná, tak snad bude lépe, každopádně hezky napsána...ST

ó, pohodlně jsem se usadila a dočetla tu krásnou báseň, ano, hlavně aby tady po nás cosi zbylo, napsal jsi to moc hezky a v závěru se setkávám s nádhernou životní filozofií, dík, hned je důvod žít, radovat se, kopat jámy a sázet STromy...

milé čtení pro děti i pro dospěláky

jo, jo takové autenticky napsané a obrazné, skvěle úSTí v tom děsivém závěru, moc se mi líbí předposlední sloka, dává průchod myšlenkám, je mi ho líto...

je to kraj mého muže, i já to tam miluji a strašně ráda se dívám na pár fotek, kde po loukách kolem Sázavy jsou rozprostřeny rozlámané kry, běháme tam s dětmi, vypadá to jako nějaká neznámá pohádková ledová krajina, teď jsi mi to připomněl, díky, ST

je mi jich tak líto,
na ty svoje pitomoSTi
mohou píti Pito ;-)

úplně nádherná atmosféra, jo také mám ráda podzim, no vlaSTně mám ráda všechna roční období, tvoje básnička je krásně podzimní a voňavá a nějak plná lásky

ano, mračení nikomu nesluší a já žasnu co vše sluší básničce a o čem se dá tak poeticky psát...ST