valerie

víš co nechceš, tak jistě víš i co chceš, a věř, chtít znamená hodně, máš to ve svých rukách, opravdu, a já ti přeji štěstí kolik uneseš

bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře...tobě i Dáše;-)

trošku utrápené, ale milování ST

konec korunuje dílo ST

ou, ten závěr, až mě obeSTřela hrůza, jinak fakt dobré, hlavně
Ten metál z kredence
už zapomínám na věnce
na zbytky kamarádů
na dobu hladu
plačící bradu...

jo, minulý, vlastně předminulý rok jsem zorganizovala sraz se zdrávkou, první po letech, no protože všichni okolo chodili na srazy a já na žádný, mohla jsem si to odpuSTit, kupodivu slepice zůstaly slepicemi...a paní profesorka paní profesorkou, akorád poněkud zestárlou, slíbily jsme si že určitě se sejdeme za rok(třicet let) kontakty na všechny mám já, vykašlala jsem se na to, zjistila jsem že mi to vůbec nic nepřineslo, jen poznatek! že stárneme a blbci jsou stále blbci, ale:-) když ti okolo pořád chodí na nějaké srazy...tvoje báseň líbí, moc, když můj muž jel na sraz tak se ho syn ptal jestli za učitelem půjdou na hřbitov :-D

obrazná fantazie a skvělý závěr ST

je fajn že máme na co vzpomínat, STaré fotky a k tomu elpíčko, to je hezké i napohled, takže tvoje básnička u mě vytvořila i fajnové obrazy a malinko melancholie, tak akorát, jo, ještě, retro šotek je perfektní

napadlo mě hned několik možných verzí obsahu tvé básně, dobré tedy ST

tvé básně jsou plné takové zvláštní osobité fantazie, originální verše ST

jsem nevěřící, ale...co když? A každý ho máme a záleží jen na nás jestli nás chce chránit, jen tak si fantazíruju nad tvou hezkou básničkou ST

Rozumím...ST

když ono to naším životem všechno jen tak proletí...je to tím že nám letí celý ten život...čekala jsem na nějaké komentáře, už jsem tu básničku četla dopoledne, no nic mi neobjasnily, myslíš v závěru lásku Boha? neptám se zle, nebo ironicky

Lom a Hovno se mi líbí nejvíc, celkově to stojí za ST, k pobavení i k zamyšlení

víš, dokud žijeme tak je stále nějaká naděje i když, jsou období kdy to tak nevypadá

hezká myšlenka a povedené haiku

a to STačí

konečně vím jak se jmenují, díky za osvětu, Hidebendel je nejzajímavější, u Axehandla mě zaujalo toto...nezáleží kam jde, ale kde byl...Gygligalo mě fakt rozesmál, dík za pobavení, nápadité, bláznivě ujeté a originální ST

asi nějak s věkem člověk čím dál tím více vzpomíná na dětství, najednou jsou tady ty chvilky, byly poschovávány v zákoutích mozku a nostalgicky vylézají, tak to já mám, to, na co jsem léta nemyslela je občas tady, nechci se oddávat myšlenkám na staří, odháním je, kšá, ale bohužel plně zahnat se mi také nedaří, stačí se podívat do zrcadla:-))) nejvíce se mi líbí čtvrtá sloka, celé je to za ST

neříkám ani ň, rozjímám a žasnu, to stačí, jen nemá být v názvu tajnoSTi?