Příboje snů
Znám ten pocit po probuzení
» autor: Tomáš Přidal |
Příboje snů
Pohlcují absolutno
Drtící vzduch
Na malé střepy
Ptáci hvízdají
Nad bronzovým západem
Žhavého slunečního obelisku
Ústy bezzubých Mudrců
Břehy z duhy
Jsou vzdálené
Mezi mořem kamení
Kde zahynuly tvrdé narážky
Narazit se dá
I do čistého prázdna
Právě zde skončila slova lidí
Kteří ve strachu
Spustili modlitby
Před zlými můrami
V nechtěných snech
Na pokraji propasti strachu
Před pádem
Do šupinaté hlubiny
Pohlcují absolutno
Drtící vzduch
Na malé střepy
Ptáci hvízdají
Nad bronzovým západem
Žhavého slunečního obelisku
Ústy bezzubých Mudrců
Břehy z duhy
Jsou vzdálené
Mezi mořem kamení
Kde zahynuly tvrdé narážky
Narazit se dá
I do čistého prázdna
Právě zde skončila slova lidí
Kteří ve strachu
Spustili modlitby
Před zlými můrami
V nechtěných snech
Na pokraji propasti strachu
Před pádem
Do šupinaté hlubiny
Tipů: 12
» 16.06.14
» komentářů: 7
» čteno: 537(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.06.2014 - 13:38
J.F.Julián
ty ses rozjel teda...
st
st
» 16.06.2014 - 15:06
ta báseň vtáhne jako hodně ošklivý sen ze kterého se chci probudit a i ve spaní vnímám strach, z čeho, z koho...báseň na mě působí téměř psychedelicky
» 16.06.2014 - 19:04
krizekkk
Líbí
» 16.06.2014 - 19:12
Je to tajemný, pochmurný... a to se mi moc líbí... souhlas s valerií... psychedelický...
ST+Z, překvapils :-)
ST+Z, překvapils :-)
» 17.06.2014 - 14:24
... Také se mi zdá , že pořád někde padám a nikdo to neumí zastavit , natož já a nebo anděl , co by mi podal pomocnou ruku . St Moc dobře pojato . Jirka
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tělokrása | Následující: Zklamaný účetní