Pihy

A dost. Rozhodla se, že už dál pokračovat nemůže. Ne, že by nechtěla, ale protože ví, že ji to užírá.

Trvalo to už pár měsíců. Zvykla si na to, že si napíšou pár zpráv každý den. Byly to vždy takové ty klasické zprávy jak se má, co dělá, co je nového, ale vždy se na ně těšila. Věděla, že musí přijít i ten čas, že se setkají osobně. Toho se bála, protože ji na něm záleželo stále víc a po svých zkušenostech věděla, že to bude pro ni klíčové. Když už se ji někdo líbil, stačilo, aby otevřel pusu a hned věděla, že to je ztráta času. Od něho chtěla víc.

Co ji štvalo bylo to, že kdykoli se bavili o tom, že se sejdou, vždy se z toho vyvlíkl, jako by o ni vůbec nestál, přitom ji ve zprávách stále přesvědčoval, že o ni stojí.

Nevěděla, proč zrovna kvůli němu je tak naivní a slepá. Spíš se snažila uvěřit, že on je jiný.

Byla z něho nervózní. Když ho zahlédla v práci nebo v trolejbuse, raději dělala všechno možné, aby se na něj nepodívala a přitom to bylo to jediné co chtěla, dívat se na něj a pozdravit ho. Nemohla si pomoct, v jeho přítomnosti se cítila nesvá.

Ten den přijela její kamarádka a rozhodly se si večer užít. Věděla, že bude na párty i on a rozhodla se, že toho musí využít. Napsala mu, že se tam můžou potkat a že si ji má najít.
Později toho večera se spolu opravdu potkali, ač si stále myslela, že se neobjeví. Venku ji objal a líbal ji, vypadalo to, jakoby mu opravdu chyběla a cítil i on, že chce víc než si psát. Jenže to bylo jen v její hlavě, od něj to nikdy neslyšela a neuslyší. Pak s kamarádkou odjela domů a on tam zůstal se svými kamarády.

Měla ho opět plnou hlavu, věděla, že ho z ní musí dostat.
Uběhly dva týdny a z jeho strany žádná snaha si někam vyjít. Rozhodla se to definitivně skončit. Žádné zprávy, žádné čekání. Sebe má přece ráda a nebude se tím každý den trápit. Domluvila se s holkama a vyrazila na dámskou jízdu, kde chtěla potkat někoho s kým protančí noc a na něj zapomene. Jenže, jak už to tak bývá, přišel tam on.

Pozdravil ji, ale ona mu řekla, co si o něm myslí a že chce, aby ji nechal být. Aby tohle zvládla, pila vše co ji přišlo pod ruku. Stejně to nepomohlo a motal se kolem ní dál. Během noci ho vytáhla ven a chtěla, aby ji to vysvětlil, proč si sní zahrává, ale to neměla dělat, protože se to seběhlo tak rychle, že najednou seděli v taxíku a jeli k ní na byt.

Ty jeho oči, ty rty, ty pihy…