Líbilo se

Lilith:
M.A.Rek: Moc za tvé pravdivé verše děkuju.

M.A.Rek:
Stačí přivřít oči
a uvidíš je
stačí přivřít oči na dýl
a uvidíš je až k Evě

M.A.Rek:
Jůůů, to je roztomilé...

Tik tak
jen taktak,
pouhým pískem
teď v hodinách jsi se stala,
a mezi prsty jsi sebou prosívaná,
a jen doufat můžeš, že do vínku Čas
ti i kousek sebe dá, by drobek zbyl by
na mít rád, dětství dětí, a snad i dětí dětí...

Lilith:
Važme si každý minuty...

Lilith:
Tož moooooc štěstí vaší hřejivé lásce :-)

Lilith:
Krásné!

blue:
zázraky se dějí

blue:
pravda

Besinka:
Zeanddrich E.: Děkuji za podporu a přeji zdraví

Zeanddrich E.:
Hezké (a pro mnohé i poučné asi :) )

Zeanddrich E.:
Moc hezké, Besinko :)

Lilith:
Tož ať Slunce nám ještě dlouho svítí ;-)

M.A.Rek:
Boural ji celou hodinu,
až se z toho zpotil, jasně,
boural jí, ač bourat chtěl inů,
krávu jednu, řezník v masně.

René Vulkán:
kdes ten moncl brácho lap?
vracel jsi se z hospody
a zakopl o schody?

načapal mě u milenky její chlap

JiSo:
Bože Bes...jeden rým a...

René Vulkán:
tohle bych podepsal

M.A.Rek:
Za hubičku úsměv,
za dvě hubičky báseň,
po zdražení v novém roce
budeš za verš chtít i vášeň.

;o)

M.A.Rek:
Jo, taky jsem kdysi zkoušel šestašedesátku...


Stres den co den, skončit to již, život zahodit,
dost bylo už těch žvástů, média jež nabízí,
trapnodědci, babyškůdky, lačnící škodit
a pravdu, když už zjeví se, hned nám zostouzí,

a papalášů panoptikum na odiv se dává,
a mladíci ocejchovaní kněžích chtíčem,
a úředník na průměrnosti vydělává,
a volby voličům jsou jen trestem, bičem,

a umění kurví se co děvka prodejná,
a chytrého ve správě státu bys pohledal,
a z víry jen parodie k Bohu lhostejná,
a i první z ministrů ďáblu ruku podá.

Chci zvolat – již odcházím, sbohem chci já vám dát!
Leč přátel na netu zde přece nelze zanechat.

M.A.Rek:
Tak ti tak nevím co o motýlech si tak myslet,
pocity rozporuplné, sleduj jejich sled.

Tož třeba první co mne napadne, je o tom co říká motýle.
Toho divnýho soudruha se mi ani trochu nelíbí cíle.

Pak na ty malé šedivé, co v kuchyni vlezou kdo ví kam,
na ty si hned vzpomenu, rád jim vždy zatleskám.

Ty, co mrtvým okem z polámaných křídel hledí na mne
při mytí oken vzpomínám, i to, jak i nad námi si čas ruce mne.

A v neposlední řadě i toho motýla z dávnověku vzpomenu,
co zašlápnul jsem ho, a budoucnost nám nyní chystá nové menu...

Ale s vnoučaty je psina vždy.

Marťas9:
Moc hezká Jituško...