hřeb

U Božích křížků
z polních cest
poklekám
přes bolest kolen
hlavy, duše..
Z daleka?
Ptá se ten, co je rušen
a visí tady léta
a civí do trávy
a tak mu vyprávím
o tom jak vplétán
jsem do beznaděje
do mlýnských kol
a strachu spárů
zle je, zle je
a z toho zmaru
tak znaven jsem,
až slyším smrti vytí,
ne tohle neni k žití
On se jen zlehka pousměje
a povídá: "Buď a koukej
více k nebi"
jsi na tom líp, než já
vždyť nejsi přibit hřeby!
-----------------------------------

Beznaděj, ta ztráta víry
..v cokoli
Z