Tomáš

Romana Šamanka LadyLoba: Tomáš: jasne, ty jen informuješ, že tě pomluvili, protože nejměnuješ a protože je to možná i pravda tak to není pomluva, tedy není to říkaní něceho špatného o někom, kdo u toho právě není a nemůže se bránit? apropo slyšels opravdu dotyčného říkat tu větu na konci, nebo jsi jen slyšel od někoho, že ji říkal?

Tomáš: Romana Šamanka LadyLoba: Bohužel jsi mou mini naprosto nepochopila. Ostatní ano a nejlépe to uvedl na správnou míru paulmatthiole v prvním odstavečku svého komentu. Tím doufám anuluješ své tvrzení, že moje básnička je pomluva, nebo? Odpovídá totiž přesně tvé definici pod bodem 1)

carodejka: Tome, je to krásné a pravdivé, posílám Ti pozdrav příteli.

churry: ...jeden za všechny...všichni za jednoho...***

churry: ***

churry: ...larvy...příroda je mocná

churry: ***

churry: ***

churry: ***

churry: Já byla "ILUZEMI" tak vyzbrojená, že mě život totálně nakopával do rozpůlené části zad. Dětem jsem nikdy nelhala, jen jsem se snažila mluvit tak dlouho, až pochopí. V 6 letech jsem musela dceři říct, že je sirotek, že její táta zemřel=moje maminka kantorka se mnou 3 roky nemluvila. Dcera se mnou mluví nepřetržitě a s důvěrou...

Paulmatthiole: Romana Šamanka LadyLoba:

Inu, já to pochopil tak, že někdo rozdává, i když sám má málo - dar je poté přijat a následně jdou klevety o tom, že se dárce nemá špatně, když si může dovolit rozdávat - znám pár takových lidí, co člověka v tom duchu zdrbnou.

Pokud mi někdo řekne, že ode mě něco nechce, tak ta hra prostě končí - nepátrám po tom, proč nechce... jestli kvůli tomu, že to není dost dobré, dost drahé, že se to nelíbí, že už to je použité, nebo kvůli pocitům trapnosti, do kterých svou nabídkou někoho přivedu... prostě game over, bez nějakých emocí - dotyčný k tomu odmítnutí nejspíš měl nějaký důvod.

Nutit někomu něco proti jeho vůli a ještě za to očekávat díky, to bych považoval za přinejmenším neobvyklé (mimo takových těch zdvořilostních odmítnutí, která se patrně sluší pronést coby součást společenské konverzace).

A ještě, než se mi to zavře k úpravám, dám edit: kamarádce jsem dal k osmnáctinám zlatý řetízek se čtyřlístkem - otevřeně říkám, že mě nějaké díky opravdu nezajímaly... díkem je prostě to, že ten řetízek nosí.

Romana Šamanka LadyLoba: Tomáš: na pouti jsem se naučila, že jsou 3 tipy lidí:
1) chtějí nezištně pomoct (tj. udělat něco co potřebuje ten druhý)
2) nechtějí pomoct a řeknou to
3)chtějí pomoct ale chtějí něco za to (peníze, nebo něco jiné, třeba i věří, že jinde za to něco dostají, třebars od Boha)
a pak jsem zjistila, že existuje ještě čtvrtý tip
chtějí ti "pomoct", i když ty sám od nich nic nechceš, mnohdy ti tu pomoc doslova vnutí a nejsou schopní vnímat, že pro tebe jako príjemce "pomoci" to pomoc vůbec není, a pak ještě chtějí, abys jim byl vděční
a mnohdy za to ještě chtějí něco navíc

churry: Joo, uhnout z cesty je někdy fatálně nesprávné...v důsledku správné

churry: Tomáš: šíp do srdce...otrávený... Cobykdyby tady neplatí...Jsem v šoku

Romana Šamanka LadyLoba: Tomáš: chceš říct, že ta báseň není o rozhorčení někoho kdo očekával poděkování a dostal zcela něco jiného?

churry: Tohle by bylo téma do DF! Většinou, protože se necítím dost fundovaná, píšu své skromné mínění co nejstručněji v komentech, silnější nebo osobní připomínky sděluju ve vzkazech. "o)

churry: Juj!***

Amy Arditi: ST

Amy Arditi: :-D

Amy Arditi: svatá pravda....