*CHVÁLA KRITIKY*

Jsi jazykozpytec a borec k tomu, vyšlápnul sis na písmáky, u sta hromů :-))

Máš pravdu, kritika je zdravá:))Jelikož nepatřím ke znalcům..má kritika se odvozuje od toho zda se mi něco líbí, nelíbí....hmmm.Ty máš smůlu-líbí se mi tvůj styl..mojich komentů se těžko zbavíš:))chichichi!

Kdo rád píše, je snad trošičku výše a ví, co rád slýchá, že i druhý rád dýchá, tak mu přej a sám z toho dobrý pocit měj. Jsem tu rád – mám tu o co stát. Nekriticky kritický umělec2. Jsou tu díla dobrá, výborná, špatná zavrženíhodná jenže psaná s chutí a to mne nutí cenit. Z kritiky se má člověk poučit a ne ozvučit!

A tip ti nedám, sám mám málo. Víš ty co mne to stálo? Profesionálního kritika si představuji jako neúspěšného pisatele s dobrou gramatickou výbavou. NASA používala lidi z různých oborů pro pohledy z jinné strany na věc. Pak je tato k. k věci přeci. A tip dám. Můžu si za to sám. Vlastně si za to můžeš Ty když tak pěkně nám ty věci popisuješ. Od G slyšet o K. Dává mi to smysl.

Nemohu být kritik, protože ničemu z toho co se tu v modru objeví vlastně nerozumím. Jen se o to někdy snažím.. Tápu často v téhle době, v sobě... Tak si tak hodnotím některá dílečka ne podle mozku, ale podle srdíčka :)

T*
Mé mateřsky rodičovské kritiky se zřejmě taky jen tak rychle nezbavíš. :o)))

Děkuji vám všem shorauvedeným za víceméně pozitivní odezvu :-)). Škoda jenom že je vás tak málo z tak početné čtenářské obce... :-(

Inu, nesmíš na členy čtenářské obce tak chvátat, chtělo by to jakousi ucelenou odpověď... která stejně nebude ucelená, neboť se přehrabuji v několika věcech najednou :-)

Předně, věc leží v oblasti objektivní - podle mého mínění zahrnuje pravopis, verbální zásobu, slovosled, podle zaměření díla i povšechný přehled. Objektivní složky bývají v hodnocení nezřídka potlačovány v porovnávání s "formou" (jinak řečeno, pravopis na sebe autoři zpravidla vytáhnou jako zbraň totálního zničení v okamžiku, řekněme, sporu).

Subjektivní záležitosti, jakou je například působení díla na autora, mohou být předmětem debat v tom smyslu, že pokud čtenář přijde naladěn v určitém tónu (udám příklad - jaro, kdy všechno kvete a žije) a autor postuje dílo v diametrálně odlišném stylu (např. na téma nemoc a smrt), nejsem si jist, do jaké míry lze očekávat konstruktivní a přínosnou kritiku - pochopitelně tím nemám v úmyslu se někoho dotknout; zdá se mi, že v takových případech čtenář prostě dílo přejde bez jakéhokoliv komentáře, i kdyby dílo bylo brilantní (tvrdší nátury označí dílo za morbidní).

Další problém je (nebo může být) pro některé uživatele vyjádřit se podrobněji k tomu, jak na něj dílo zapůsobilo (hovořím v čistě obecné rovině). V takovém případě jde zpravidla o zabrnkání na strunu životních zkušeností nebo postojů, kdy se čtenář sám dostává na tenký led hned ve dvou směrech - jednak potenciálně nechce ani náznakem zmínit něco, co považuje za vlastní niterní záležitost, jednak se může obávat toho, že jeho kritický komentář bude nesprávně pochopen (což může eskalovat ve spor).

Poměrně citlivá věc je individuální emocionální stabilita hodnocených autorů, dále potom věk. Co snese jeden, nemusí snést druhý - u komunikace, kde chybí výrazy tváře a gesta, je možnost překročení pomyslné čáry rozhodně reálná. Autor potom reaguje buď agresivně, nebo se stáhne do sebe - případně nechá svůj účet smazat, aniž by s kýmkoliv o tomto debatoval, protože by mohl být považován za "citlivku".


Z dob svého "administrátorování" jsem viděl řadu kritik, které do tohoto významu měly velmi daleko - jako kritiku rozhodně neberu věty "píšeš sračky", "dej hlavu mezi dveře a několikrát si ji tam přivři", a podobně. Téměř stejný účinek ale mají určité věty v případě, kdy čtenář zkritizuje dílko například o rozchodu způsobem nevulgárním, nicméně - vzhledem k aktuálnímu rozpoložení autora - nevhodným. Z toho titulu dávám při komentování děl přednost shovívavosti... čímž nechci říci, že na základě toho sám očekávám shovívavé komentáře ke svým dílům.

Uff...:-))

Řeknu to jen krátce,velmi si cením objektivní a konstruktivní kritiky.
Na druhou stranu autor by se měl naučit kritiku přijímat a necítit se pokořen tím,že je kritizován.Kdo chce skutečně tvořit by měl umět se z kritiky poučit a nebrat ji jako osobní útok.

Napsal jsi to dobře, nemám ti co vytknout. :-)

Paulmatthiole: Velmi oceňuji tvůj více než hodnotný koment , který by si zasloužil vyjít jako samostatné dílo, aby vyšel ve známost mnoha více Libresanům a Libresankám než těm, kteří se tu náhodně sešli. :-))
Díky!!

Paulmatthiole: Oceňuji takto popsanou kritiku a myslím, že to odpovídá realitě.

Nebyla tu dosud připomenuta subjektivní potřeba autora ke psaní. Tedy proč vůbec píše. Ne každý vědomě vytváří literární tvorbu. Naopak, hledá zde možnost sdělení svých radostných či spíše neradostných situací a příběhů těm, kteří jsou ochotni vzít účast na jeho problému. Jde o formu sdělení, sdělení které jinak nemá autor komu říct, nebo jen rozšiřuje okruh naslouchajících. Mnohokrát jsem zde četl "básně" o narození dítěte, o svatbě, rozchodu i úmrtí blízké osoby. Samozřejmě i tato díla mohou a měla by mít svoji literární hodnotu. Pokud nemají a autorovi o ni ani nejde, pak je kritika mimo. Autor spíše očekává účastenství čtenáře než polemiku o klišé či gramatickém verši.
**
Dalším "zdrojem" tvorby je dialog mezi konkretními osobami. Zpravidla až důvěrný. Zde snad i autoři přehlížejí ostatní čtenáře a důležitá je pro ně výlučně, nebo především, reakce konkretní osoby.

Lze namítnout, že uvedené "kategorie" mají spíše místo na osobním blogu, ale jsou i na literárních webech, ten náš nevyjímaje.
Proto, za sebe, snažím se odlišit díla, o nichž jsem se zmínil, od tvorby sice jen zájmové, ale předkládané širší veřejnosti nejen pro "přečtení", ale i pro zamyšlení a vyjádření názoru.

jc senior: Děkuji za další hodnotný koment, který by si podle mého názoru taky zasloužil a jistě by i dosáhl mnohých ST, kdyby vyšel jako samostatné dílo jako úvaha, které by tak mohlo připoutat pozornost mnohem více čtenářů než když je víceméně skryto u jednoho díla, kde ujde mnohým ostatním.

Mohu s úvahou jen souhlasit, tak, jak s komenty!

Já mohu souhlasit s Bíšovým komentářem. A trochu drze připomenout, že téměř na den před rokem jsem se tímto tématem trochu zabýval také, ale na Libresu to nenajdete. Tomášova úvaha je, řekl bych, výstižnější a komentáře k ní kvalitní. Za sebe jen mohu zopakovat, že na žádný literární server nevstupuju s tím, abych s někým bojoval a myslím, že to dokazuju i tady.

Vážím si věcné kritiky, ale vadí mi zlý úmysl, když někdo někoho napadá osobně.

Tohle by bylo téma do DF! Většinou, protože se necítím dost fundovaná, píšu své skromné mínění co nejstručněji v komentech, silnější nebo osobní připomínky sděluju ve vzkazech. "o)

Kritika je takové nakopnutí. Nakopnutím do správného místa, nabereme energii, jež nás popožene vpřed. Kopnutí do břicha, má přesnš opačný účinek. Je to prostě tak. Myslím.t

Je to tak, kritika může být konstruktivní, nebo naopak destruktivní. Všichni zde píšeme především pro svoji radost. Nějakou dobu jsem zde pro různé starosti a ztrátu tvořivosti chyběl a po návratu postrádáme některé své oblíbence. Jedna autorka mi potvrdila opakované osobní napadání od jiného autora, kterému se nelíbil její styl. Přestože psala téměř denně a byla velmi oblíbená, tak odešla jinam.
Dávám tip.