*U hrobu rodičů*» autor: Tomáš |
Tam za tou hřbitovní zdí
na věčnost spí
rodiče moji. Všichni víme,
že už je nikdy neuvidíme.
Pryč je ta doba, kdy pro mě se dřeli
s vnoučaty svými se těšit chtěli,
to bylo všechno co v stáří jim zbylo,
dopřáno jim to však málokdy bylo.
Dospěla vnoučata, rodiny mají,
zda někdy se za tu zeď podívají ?
Zda-li pak někdy si hrob jejich najdou,
modlitbou, vzpomínkou za nimi zajdou,
že přec jen nadarmo nežili,
že by tu bez nich ni jeden nebyli..
Poděkování a láska jsou drahé zboží
i pro ty, co už jsou na pravdě Boží?
Pamatuj, vnoučku, na poslední hodinku,
vzpomeneš na dědu, babičku,otce a maminku!?
na věčnost spí
rodiče moji. Všichni víme,
že už je nikdy neuvidíme.
Pryč je ta doba, kdy pro mě se dřeli
s vnoučaty svými se těšit chtěli,
to bylo všechno co v stáří jim zbylo,
dopřáno jim to však málokdy bylo.
Dospěla vnoučata, rodiny mají,
zda někdy se za tu zeď podívají ?
Zda-li pak někdy si hrob jejich najdou,
modlitbou, vzpomínkou za nimi zajdou,
že přec jen nadarmo nežili,
že by tu bez nich ni jeden nebyli..
Poděkování a láska jsou drahé zboží
i pro ty, co už jsou na pravdě Boží?
Pamatuj, vnoučku, na poslední hodinku,
vzpomeneš na dědu, babičku,otce a maminku!?
Tipů: 26
» 23.12.11
» komentářů: 13
» čteno: 927(30)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.12.2011 - 15:29

Já mám babičku s dědou v kostele v urnovém háji v kostele na Staromáku. A přiznám se, že tam chodím sporadicky i proto, že si myslím, že se má chovat slušně hlavně k živým. Ale vzpomínám občas.
» 24.12.2011 - 23:34
1 

Krásné pojetí toho, že bychom na své předky zapomínat neměli, což, boužel, hodně často mnozí děláme. ST
» 25.12.2011 - 20:49
Petr Hanka
1 

Hezké...Buďme ke druhým tak, abychom jednou nelitovali, co jsme nestihli.
» 05.01.2012 - 11:38

...moc hezké...byli jsme s Klukem na hřbitově 24.12. a odzpíval celou Rybovu mši vánoční...;-))
» 10.09.2015 - 20:41

protkaná lidSkosTí..
osobně vzpomínám často, na babičku s dědou.. a měla jsem tu čest, doprovodit je až "tam".. k druhému břehu.. dál už museli sami..
osobně vzpomínám často, na babičku s dědou.. a měla jsem tu čest, doprovodit je až "tam".. k druhému břehu.. dál už museli sami..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Sami dva | Následující: *Blesková diagnóza*