Přemýšlím o hodnotách lidí a trestu smrti

Příhoda ze života...

Máme krátce po výročí 17. listopadu 1939 i 1989. První bylo neprávem upozaděno téměř všemi, zato jsme si užili dostatku vážných debat k tomu druhému. Ale proč by si to druhé nezasloužilo i nějaké nevážné vzpomínání? Pro přesnost musím dodat, že zažité i vyposlechnuté epizodky se ve skutečnosti udály před i po 17. listopadu 1989. Co naplat, tzv. negativní společenské jevy jsou prostě věčné. Pouze tak dokládají fakt, že i když odedávna "na zámku" mudrovali, jak správně vychovávat svůj lid, "podzámčí" si vždy do značné míry žilo, žije a bude žít po svém. Přestože se navenek tváří převychovaně.

Povídka je jedna ze série povídek psaných na motivy písní Tomáše Kluse. Píseň pro tuto povídku: http://www.youtube.com/watch?v=phQpBV0bzjw

Příjmové sestře v mé ordinaci odmítla Gabi sdělit své obtíže a naléhavě vyžadovala, aby byla ještě dopoledne vyšetřena.

V rámci jedné soutěže ( a taky v rámci zachování svého psychického zdraví při učení se na zkoušky) jsem si zavzpomínala na svůj zážitek z rodinné dovolené :-)

Představa mořského vlka - soutěžní patnáctá

Jen na doplnění, ať to tu mám komplet...

O vývoji v naší milované

Příběh jednoho splněného snu a nečekaného setkání.

Ze soutěže rovnou sem - snad se to může když je to poprvé?

Povídka o mé nekonečné nitce života. Život je hra s mnoha různými maskami

Příběh který vyprávím jsem prožil v době kdy vlastnit telefon bylo vzácností a pojednává o tom, jak jsem bez výčitek svědomí porušil jedno z Božích přikázání.

Ve skutečnosti spíše za holý život.

Důležité je se chtít odlepit

Když dochází pára

Nejlepší kamarádství, přátelství mezi lidmi, které trvá věčně, nic nemůže rozdělit tito lidi. A nebo může? Může jeden den změnit úplně všechno? V příběhu, který budete číst, se to stalo.