Žijeme na kouli

Žijeme na kouli.

Válka mi skončila. Domů se navracím.
Potmě jsem nasedl na ňákej vlak.
Přežil jsem. Nevyhrál. A trochu krvácím.
Za mámou odjíždím. Už je to tak.

Vlak jede temnotou. Jen jiskry mávají.
Koleje hrají mi písničku známou.
Z minulých chvil se již vzpomínky stávají.
Když jedu expresem za svojí mámou.

Zastávka. Nádraží? Koleje v poušti.
Velbloudi. Nomádi. A písku duny.
Moře a zase poušť. Kamení. Roští.
Hliněná městečka. Prach. Písek. Ruiny.

Okolo Světa se za mámou navrátím.
Lhostejný je mi kraj, jímž vede cesta.
Roky jsem bojoval. Neklidně z toho spím.
Vracím se se zlatem. Do svého města.

Již je tu nádraží! Lucerny v ulicích.
Přijel jsem domů. Mámo! Já se vrátil!
Na dveřích cedule. Na rtech mi zmrznul smích.
Čas mi mou mámu vzal. Všechno jsem ztratil.