Zvěřinec

Zvěřinec

Za dva tygry bengálské syna mi vyměnil.
Za vlky chlapce mého mi do té války vzal.
A k čemu je mi zvěřinec. Ptáci a medvědi.
A k čemu jsou mi sokoli? Kdopak si je přál?

Armádu obrovskou máš, králi náš.
Turci a Švédové na říši útočí.
Vítězíš. Neprohráls. Velikou říši máš.
Kdypak se podívám synkovi do očí?

Sama jsem zůstala. Zbytečně hřeje pec.
Po Praze podzimní blátem se courám.
Obcházím zvěřinec. Tady klec. Támhle klec.
Mokrá a nešťastná domů se šourám.

Turka jsi u Vídně porazil přeslavně.
Odtáhnul za hory. Spěšně a křepce.
Teď táhneš na Švédy. A má krev s tebou jde.
Proč se dal zverbovat. Což domů nechce?

Dva malí medvídci s kůží si hrají.
Pro slzy nevidím čí je to kůže.
Proč musí válka být. Proč to Pán dovolí.
Kdo si to vymyslel? Kdo za to může?

Nad Prahou hejno vran. Pod mostem hluboko.
Dlouho jsem na mostě nad vodou stála.
Na skále Vyšehrad. Vysoko. Vysoko.
Synáčka zabili. Mě zbyla skála.