M.A.Rek

Je mi veselo, že tomu tak ještě není,
je mi neveselo, že by tak zase mohlo být.

Krásně podzimní...

Punčošky z jinovatky Katky,
klobouček listím zavátý Beáty,
kabát seniora Teodora,
podzimu barvy trika Erika,
večerní temnotou s Šarlotou
listí padá plaše na Tadeáše,
zamrzá voda ve studánce Štěpánce,
tvoří listopadový akvarel Karel,
šumí větrolam, když jde Miriam...

Pěkné. Tvé pohoupávání mne inspirovalo, bez jiných souvislostí, do hou hou...

Hou, hou,
houpalo se srdce
hou, hou,
houževnatě zvonu,
hou, hou,
houpe se i mé v gatích,
hou, hou,
houstnoucím hřmotem,
hou, hou,
houfem zvuků doléhá,
hou, hou,
houfnice výstřelu podobná,
hou, hou,
houkačky houkání,
hou, hou,
houslí skřípání,
hou, hou,
houpačky vrzání,
hou, hou,
houby s octem rozlitým,
hou, hou,
houžvička housku sní
hou, hou,
houštin hlubiny sní,
hou, hou,
houstne i ticho...

Nu, teď toho na triku mají dost.

Pěkné a milé, z mého pohledu.
Pěkné a nemilé, možná z jejich pohledu, ale snad ne.

Největším zlem politika
je přesvědčit lidi,
že lže,
i když náhodou mluví pravdu.
(Arây N. Amrmic)

Takový cit se mi líbí.

Usmívám se, díky. ;O))))

Ta vůně mne pohladila a Tvá slova mne naladila. Nebo naopak?

Uf, nezní "ze sloupů a lamp budeme se na vás smát" až příliš drsně? Takové doby bych se nechtěl dožít... Vše ostatní ale sedí jako žába na prameni.

Lilith: Kajuta: Děkuju za pohádkovou návštěvu, rád Vás tu vídám.

Skvělé téma + skvěle zpracované = Zenge

:o)

Je to jako balancování na rahýlu u škotu královské. Ohromující i ochromující najednou.

Vau, tu pihatou amazonku znám. Vídám ji ve snech tam nahoře...

Jen trošičku přitáhnout knipl myšlenek, a letět, letět, a letět…

Pssst, něco slyším. Toulám se po spirálním zlatém řezu, a… …jakoby si tu někdo někde hvízdal.

Jako skleněnka na pouti po kapkách křišťálového lustru, třpytícího se v jasu sebe sama,
hrajícího si se všemi barvami,
pod-roušeného ze skla krajkami…

vavaoko: TetaKazi: Romana Šamanka LadyLoba: René Vulkán: Psavec:
Díky všem za nahlédnutí.
Z pragmatického hlediska v mnohém nemůžu nesouhlasit se Šamankou, z lidského hlediska nemůžu nesouhlasit s Vavaokem.
Duši považuji za téměř nesmrtelnou (Ono, co je to nesmrtelné?).
A víru k uvěření. Někdy na víc není. Někdy to víc než stačí.
Dokud tu někdo zůstane, i ty pohádky budou nesmrtelné.
A ano, toť otázka…

Jak píše kolega. Hledej a najdeš i vhodnější slůvka. Máš na to.

Snad u ústí Ploučnice
by kořen povstal více,
i u břehů Berounky
to nelze skrýt pod trenky,
jen pohled, a rudnou jí líce.

A což teprve na Dunaji,
jak omámíš, ty a luna, jí,
a tam kde teče Ohře
propadneš té vášně hře,
jak rytíř s dřevcem na turnaji...

Romana Šamanka LadyLoba: To by mne mrzelo víc, kdybys přestala. Nepřestávej.