řeka řekla..

zimní

Máš bílé límce na ramenou
a topíš v sobě nebe plátno
jsou taky ti, co zapomenou,
jak umíš v slunci zlátnout
..ne však já.
Hltám Tě Vltavo
v kabátě zimy
v tichu a nevinnosti
podtékáš lávky, mosty
padáš..
od rána do rána
k turbínám pana Kaplana
přes jezy s šlajsnou
nebo bez
kol osad, vsí
a starých měst
až tam, až tam,
kde tě budu svlíkat
pod zámkem u Mělníka.
----------------------------------

(B)brodská

U mlejna Ouředníka
/už taky vous mu zšed/
je jez , co umí vyprávět
pohádky tichou vlnou,
hučením klepy,
on nemá nikdy paměť plnou
nikdo mu nikdy neřek nepij!
Co toho pamatuje
i když ho regulujou
kolik jich zul a zuje
proměnil v eskymáka
a dál tam voda pluje
vypráví, hučí, cáká
a cáká, a cáká.
---------------------------

herbertí

Miluji v noci
to "šššššš" řeky
do ticha syčí
jako zmije
ke spaní nikdá
nemám léky
i když mne stará
občas bije.
Miluji v noci
šplouchy, žbluňky
a máčím vodu do meduňky
netřeba spánek
lákat v locích
kořalkou pana Žufánka
mne stačí řeka,
když se v bocích
vlní jak stará cikánka.
----------------------------

veverčí

Ještě, než řeku zkrotí ti,
co o vodách nic neví
chtěl bych plout
bez pout s tebou
říjnovým tichem.
Třeba zimou
se třást
třídil bych plast
a lidi v hlavě
tam na Vltavě.
--------------------