Semo-tamo

O světýlku v nočních tmách
» autor: M.A.Rek
Semo-tamo
světélko se ligotalo…

Je to z vesmíru hvězdy dávný třpyt,
co svítí, ač zanikla už, a není?
Jiskry kříslé zpod jednorožce kopyt,
či oheň v campu trampů při táboření?

Jsou to v měsíce úplňkovém svitu
na louce bílé květy ke spasení?
Nebo snad krůpěje rosy za úsvitu,
či aura jeho jediného ke spasení?

Bliká tak družice sluncem osvícená,
či světluška bloudící v lesa stínu?
Kaple v lese skryté věžička pozlacená
či jen překážkové návěstidlo na komínu?

Snad cyklisty blikačka bliká o pomoc,
v pangejtu leží, a nikdy již nedojede,
snad kořen hnijící, když temná je noc,
či cigáro opilcovo, než z cesty sejde?

Snad světlem světla vyplašené srny,
snad v hnízdě straky se něco zablyštilo?
Snad na hřbitově svíčka vedle urny,
či má hlava, když se mi rozsvítilo…?

Semo-tamo
světélko se ligotalo.
Tipů: 10
» 19.12.20
» komentářů: 7
» čteno: 397(11)
» posláno: 0
Ze sbírky: "Verše" pro Ezi


» 20.12.2020 - 10:45
Dost klopotné na čtení, ale má to myšlenku. Chtěl bych však slyšet, jak to čteš nahlas. Mě to nejde.
I tak dám ST
» 20.12.2020 - 11:19
Čtu pomalinku, v klidu... a čte se mi dobře i nahlas... :-)
a zamyšlenkové obvody jsou plně v chodu...
Padla mi dnes do nálady a líbí se mi :-)
» 20.12.2020 - 16:54
1
Lilith: vavaoko: Děkuju za nahlédnutí, jen nechtějte slyšet můj přednes, stál by za prd i s dobrým textem.

Snad je text na čtení klopotný. To se stává, když je chuť hrát si se slůvky. Něco z huby leze samo, něco je jen na čtení potišku pro sebe.
Taky záleží, jakou formu si autor vybere. Dám příklad, inspirovala mne ta klopotnost, tak jsem se pokusil napsat 3x to samé jinak:

Láska ve třech
O tom samém ve třech provedeních

V 5-7-5

Tělo bez duše
ducha jen zbožňování
je láskou ještě?
~

V láska-páska

Jaká je to láska
toho dareby
záletného páska
který té žáby
mladé vnady laská?

Je to ještě láska
jen nad tělem
když chtivě mlaská
a že je cílem
duše je jen maska?
~~

V sonetu

V metrixu vjemů bez doteku poznání
vysněná touho sebou souznících duší,
zda voní a očím lahodí co není,
a polibek bez rtů jak chutná jen tuší.

V extázích noci jen zítřky zešeřelé,
ve žhavém propojení hmota se svíjí,
ve vášni vřelé city jsou uhořelé,
ve vyvrcholení těl duše se míjí.

bez pevného země bodu nebe není
duší pohlazenou tělo polaskané,
co jablko skrývá, ani Eva neví,
by milované bylo i milované.

Jedno bez druhého je snad znásilnění,
nebo modlení, ne však lásky chvění.
~~~

Stejné téma, jen 3x jinak. Do sedmnácti slabik se dá vtěsnat i sonet o čtrnácti verších. A také záleží, jak autor umí poskládat slova. Mne to moc nejde, je mi to líto, ale alespoň mne to baví. A taky mne baví, když to ode mne někdy baví i Vás. Díky.
» 21.12.2020 - 02:22
viděl jsem to světlo
chtěl jsem si ho pobýčkat
teď jsem celý od bahna
byla to jen bludička
» 21.12.2020 - 08:36
René Vulkán:
Prý, "za světlem jdi".
Proč posloucháš blbiny?
Teď gatě máš od hnědi,
buď rád, že od hlíny.
» 21.12.2020 - 10:58
M.A.Rek: Seš dobrej. Pobavilo mě to.
» 21.12.2020 - 11:22
vavaoko: ;O)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ještě | Následující: Zatím

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.