M.A.Rek

Závidím Ti, jak to z Tebe jde. Jako miminko.

Nemám takové štěstí.
Ze mne to lítá jako zvratky.

Až děsí mne to,
toulám se já ve snech tvých,
či ty ve snech mých?

A ta kostka... Jak je sladká...

Ou, těch krásných šestnáct... A co na tom, že ty dvě jsou jedničky, když ona sama je jednička a kluk žádná nula...

Besinka: Děkuju ;o)

V peřinách Tě zpívat,
to viděl bych tak rád...

Lilith: Děkuji, Lil, snad jsi to četla v upnutých leginách... ;o)

Besinka: Není smutný, to je jen jako. To se v sonetu může. ;o) A děkuju.

Gándhí: Květka Š.: Lilith: Díky za odpovědi, taky myslím, že jsou.

Rozkvetlá růže se smutným trnem...

Povedené.

Bude mi ctí.. ;o)

Pěkný. (Nemá být slůně?)

života střípky
zapadlé mezi tečky
prozradí víc než
odložené šatečky

V kontextu textu si připadám vykolejený. ;o)

Ty v tom pěkně plaveš... ;o)

:o)

čundrovně milé

Lilith: Květka Š.: Děkuju moc.

Gándhí: Tak, tak, nebo:

Kuchař na houby
ten, který neznaje jej,
vyhodíl lanýž.

A děkuju.

Díky, jitko.