Mám

Mám svoje plány
ale život mi je jak chce mění.
Dostávám rány
a tak jednoduchý to zas není.
Je mi čtyřicet
a už dávno pozbyl jsem iluzí
z mých očí vyčet, bys
že si stojím za svým bez diskusí.

Mám tajná přání
ale ty se u mě mění s věkem.
A bez váhání
bych se celej rozdal vlastním dětem.
Štěstí je věc
kterou si nekoupíte za peníze
jen pitomec
si myslí že ho může kosou sklízet.

Mám velké sny a touhy
co mi pomáhají přežít.
Život, ten není dlouhý
a tak si je musím střežit.
Okolo horké kaše
nerad chodím příliš dlouho
až mě daj do rubáše
zůstaň u mě moje touho !

Mám v sobě tolik lásky
že to někdy hodně bolí
na to však nejsou prášky
a velmi těžko se to hojí.
Na duši jizvy mám
a přesto stále v lidi věřím.
Je špatné zůstat sám
a sledovat svět z poza dveří.

Mám štěstí nováčka
a věřím, že jsem tu poprvé.
Že nejsou opáčka
jsem zjistil ze své první krve.
Přesto se občas peru
a bradu nosím hrdě vzhůru.
Je to tak na mou veru
než potkám svou poslední můru.