M.A.Rek

vavaoko: René Vulkán: divoženka1: Lilith:

Dědě ku ku kuju moč. ;o)

… a jen tak hluše

nikdo nic neuslyší
oči sklopené
ničeho neuvidí
a láska zardoušená
zůstané láskou
ač nikdo to neví…

Pěkná hra slov.

Bezva.

Vycinkala lžička podšálku
jaký má ten hrníček
podivnou morálku

No, to je ale divný den
že je hrnečku
podšálek ukraden

a lžička hranu bije...

Líbí se mi to. Až mne svrbí špička štětce.

A v papír stéká
ten déšť co trápí
z očí blankytných
nebesa utápí…

Jen pár tahů štětcem,
jako pár tahů z trávy…

Pěkný je to, umíš. Snad promineš malou parafrázi...

Noc den dohnala

dřív než adam děl
Evo obrať list

a každý si je jist

kdo jazykem myslí
a kdo nemyslí, jazykem když ťal

Pěkný, máš štěstí na múzy. Ne jako já...

Ach ty múzy,
namísto rady,
a pro obraz na námětu
se se mnou podílely,
ach, tak marnivě
samy
mi prdel zmalovaly.

Pěkný. Ať Ti to píše.

I ta trocha nostalgie se mi líbí.

valerie: Děkuju, jsem rád, že Tě pyj potěšil, i játro. ;o)

Květka Š.: Děkuju.

Pěkně Ti to píše.

I ten soused je jí málo,
a tak hledala kde se dalo,
už našla, ten je favoritem,
má je dva pod hábitem.

Ne přímo erotická, ale trochu dřevotická...

krátkopísmenné, ale dějipěchované... Pěkné jako vše spirální.

K zamyšlení zajímavé...

Moc pěkně napsané...

V rouškách ztracené
vůni květů hledají
úsměvy lidí

Jen povzdychnutí.

Lilith: Děkuju, Lil, našla jsi přesně ten verš, který mám nejraději.