ZIMNÍ KRAJINOU
z PŘIPRAVOVANÉ SBÍRKY KARLOVA STUDÁNKA
» autorka: tajemství přírody |
Potkávám tě ženo v závoj oděná.
Ke hře vábí tvoje ústa, ňadra, kolena.
Hraji si se zimou, dámou na vážkách,
zda kráčeti v střevících , čí tuhých podrážkách.
Hraji si s chladem, i křehkosti mrazu,
hraji si zvědavá neznaje života kazu.
Hraji si a dotýkám se nebe,
hraji si a vím , že mě i zebe.
Zimní krajinou - hrou překrásných houslí,
čaruje úsměvy a ruměl kouzlí.
Ke hře vábí tvoje ústa, ňadra, kolena.
Hraji si se zimou, dámou na vážkách,
zda kráčeti v střevících , čí tuhých podrážkách.
Hraji si s chladem, i křehkosti mrazu,
hraji si zvědavá neznaje života kazu.
Hraji si a dotýkám se nebe,
hraji si a vím , že mě i zebe.
Zimní krajinou - hrou překrásných houslí,
čaruje úsměvy a ruměl kouzlí.
Tipů: 6
» 16.02.22
» komentářů: 2
» čteno: 195(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.02.2022 - 13:40
To je pěkný. Snad mi, prosím, odpustíš malou asociaci. Je míněna bez urážky, jen mi tak prolítla hlavou.
A pak v úžasu též chytám se nebes,
jak ten tam je závoj, jen tak je, bez,
v tom chladu a zimě celá obnažena
se ztuhlými ňadry zde stojí ta žena,
je tak křehká, jak ztuhlá je mrazem,
a jak na ni zřím, již též ztuhlý jsem...
A pak v úžasu též chytám se nebes,
jak ten tam je závoj, jen tak je, bez,
v tom chladu a zimě celá obnažena
se ztuhlými ňadry zde stojí ta žena,
je tak křehká, jak ztuhlá je mrazem,
a jak na ni zřím, již též ztuhlý jsem...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: SVOBODA | Následující: MRÁZ A DEKA