Levandule

... není o mně ...

… básníků …

… bez Tebe však nejsem nic …

Dialog se svou kůží o dýchání…

Sami sobě jsme největším přítelem i nepřítelem… Sami se stáváme vrahy svých iluzí… i jejich vzkříšením

... když jsi u svých dcer…

Bolest snů... a jejich nové starty...

Někdy lidé leccos zveličují...

Být něčím hromosvodem je jako „procházka“ zbořeným domem…

Nevíra v něco, někoho, něčí slova… a šípy jejího postoje

Každý z nás má jinou víru v něco, někoho… a každý z nás pro ni potřebuje svoji ochránkyni…

Někdy jsem jen obyčejný zvrhlík pro sladký hnědý svět

Zamyšlení nad literskými a podobnými bojůvkami... (vložila jsem další úvahu ZÁZRAK... o lásce)

Náš začátek lásky stále trvá... trvá již pět let...

… pro dlouhé dny, týdny, měsíce, kdy budeš jen občas… (pokud má někdo zájem, vkládám sem svoji další úvahu Souboj otazníků)

První roky vztahu... otazníky v duši... mnozí zde, kteří čtou mé básně ví, že s přítelem již žiji, že právě prožíváme jeho rozvod, že jeho dcerky chtějí být po rozvodu u nás...

Můj pohřeb bude smutný bez smutku (jen láska není bez skutků…)

Hrana mezi dobrem a zlem… Hrana mezi minulostí a budoucností…

Kdo chce dosáhnout ke hvězdám, často klopýtne o stéblo slámy…

Emoce v brnění… křivda a čest