Příběhy rytířů

Lizzzie:
snažím se bojovat...
za čest, za lásku...
proti ponížení, proti nespravedlnosti světa...
...hrdinně...
avšak uvědomuji si,
že jediné, kde můžu zvítězit...
...je můj /v podstatě/ nicotný život... ...krásná:)...přímo vzešla z popela, jak ta naděje:)...mrk;)

Cecilka:
...takový rytíř...
„neví, co je bázeň, neví, co je strach,
má jen velké srdce a na botách prach...“ ju, ta se mi moc a moc líbí...

Marcella:
... rytíř ... já chci svého rytíře ...

JardaCH:
... už mi vzal kovář míry na brnění ...

Jitucha1:
...boty okované touhou,částečky lásky jak Fénix z popela vždy vstanou... ))

shrek1979:
Osud chyby nedělá
jen nevědomostí nás mučí
nakonec ale anděla
na cestu životem Ti půjčí
srdce pak vstane z popela
a lásce se znova učí

Konec konců:
Na mě i brnění krátké ... alespoň dnes.

Mourek:
...takový rytíř...
„není na něm poznat, když má strach,
brnění dobře ukryje srdce v kalhotách...“ omlouvám se, mám dnes takovou rýpavou náladu...

G.P.:
Z popela vzešel Fénix, který svými slzami hojí rány. Na těle...na duši...