Do hloubky výšky

Lizzzie:
rozzářená před obrazovkou...
v hodině informatiky...
...kde všem se tváře křiví...
pod návalem přemýšlení nad čtvrtletkou...
usmívám se jak poťouchlý blázen...
...protože jsi mi ukázala,
...že tady vlastně ani o ty známky nejde...
...viď?...děkuji...
vždycky umíš potěšit

WhiteSkull:
...máš pravdu ! ...

Cecilka:
...ta stébla...
příběh na moc dlouhé vyprávění...
lety a přistávání...
rány a zahojení...
)
JO!!!

Slávka:
Perlíš, Levandulko!

no:
Co k tomu dodat...asi raději nic... líbí se mi to moc

JardaCH:
... jen ten plurál ... taky k tomu tíhnu ... snad podvědomá touha schovat se v davu ... strach z toho být sám sebou ... já ... Já ... JÁ!

Favi:
...Bez klopýtání a proher však není cesty ke hvězdám... Tohle si musím pamatovat...:) musím...!!! dík:)

Marcella:
... sis kočko zakoupila nové džíns ...

Konec konců:
Tohle tak strašně hezký ...zrovna to ke mně sedne. Mám pláč, smutek.

lonely.princess:
moc se mi líbí

Mourek:
jenže kdo se ani nepokouší šplhat, ten zcela jistě nikdy na hvězdy nedosáhne (ale zase nemůže sletět z výšky na ....)

G.P.:
Je to teď ten zvláštní čas, tak nebudu psát nic moc komentáře. Vyhýbám se loužím, ale vždycky to tak nebylo. Jako kluci jsme si to vždycky namířili přímo doprostřed (k maminčině veliké „radosti“). Ale víš, možná to bylo lepší, nevyhýbat se...

Koprtinka:
A přesto každý pád za to stojí, byť jen jednou se dotknout své hvězdy.
Krásně si tu vyjádřila i mé pocity. Děkuju

Favi:
Nemáš zač...:) Víš, tys mi taky pomohla, když mi bylo mizerně...(v jednom komentu...ale tu básničku už jsem smazal, myslím...byla plná zlých komentů...plná zlosti a bolesti...kterou jsem si vylíval...) a já si toho vážím... toho že vidíš to dobré i tam , kde jiní ne... PS: vím , že jsi věřící...(z komentů)... Já nejsem...Ale přesto se snažím žít tak, aby mě netížilo svědomí...A vážím si lidí, kteří se snaží pomáhat ostatním... Tak proto... Dík za komenty, potěšily mě..:)
Dobrou:) A pozdravuj toho svého prince..G.P