Tajný náhrdelník

Aglája:
Někam ti odjížděl?

Jarky:
kam odjíždí, proboha!

Levandule:
Neodjíždí... zatím. Ale pokud to dobře dopadne... za týden... bude muset být s dcerkami, protože to je to, co si všichni přejeme... a než se všechno usadí a situace vyřeší... budu často usínat sama... a znáte mě... jsem prostě cíťa a bez jeho náruče prostě budu smutná...
A to je ten paradox... i když se začínají plnit sny, přesto smutnění...

Marcella:
... cestou jít spolu a vnímat ruce, krásu druhého je někdy moc těžké ... nemáš pak ani sílu přejít jedno malé jehličí ...

Jarky:
no jo, ale pomysli na ten návrat, to bude síla, výbuch emocí a radost z návratu, to ten vztah taky posílí, jak ti závidím....:-)) ale přeju

Marcella:
... Jarka má vyjímečně pravdu štrausko ... držím všechny tajné kódy pro vaší lásku ..

G.P.:
...!

smudlinek:
To je něžňoučký...

Levandule:
Jaruš, sakryš... máš prostě pravdu! ;-D

Jarky:
Dží Pí ty se nezlob, my ženy musíme ty emoce ventilovat, je blahod. vliv na naši psychiku, buď rád, že jsi našel ženu jako je Věrka.....všechno tak intenzivně prožívá

Teri Jane:
„Ruším tím horkost chvíle“....ale slzy jsou přece teplé a patří i k těmto chvílím. Nebo ty slzy byly jako perly chladné?...Myslíš,že je ruší?...cítím z básně,škoda,že jen nerýmované hodně krásných emocí.

Jarky:
tomu se říká volný verš a pocitovka, snad se zas nepletu...

Teri Jane:
Vím, ale rým by ji zvýrazněl, právě pro ty emoce.

Levandule:
No, Teri... Dalas mi nízké hodnocení a komentář, který to nezdůvodňuje... Myslím, žes toto prostředí zatím nepochopila... Nakonec, nejde tolik o body, ale o pochopení... a my se tady snažíme jeden do druhého vcítit, víš...
Nepřipadá Ti divné, že jsi jediná tak nízko hodnotila a jediná žádala rým pro moji báseň? Mám právo se vyjadřovat ve volném verši a nesouhlasím s Tebou, že to méně zdůrazňuje emoce v ní, v tom se velmi mýlíš, je to právě naopak.
Připadá mi zvlášní, když takto hodnotí (nemyslím jen body) člověk, který je na liter tři dny a dal sem 1 úvahu asi o třech větách... K tomu špatná čeština v nicku i anotaci...
Jo. Chtělo by to víc sebekritiky. A ještě jedna rada. Pozitivní přístup, povzbuzení dává lidem růst, Ty se tady snažíš o opak... Víš, ale my už tady víme své... Takových tady bylo... Zkus nejdřív číst, zkus nejdřív pochopit...
Pak třeba mezi nás zapadneš i Ty... (v opačném případě se nediv, že Tě nikdo nehodnotí, nekomentuje... my-jakési jádro liter nedáváme nuly...)
/roboti také křičí PoMoC.../

Jarky:
rým by ji zvýraznil? naprostý omyl, jen můj osobní pohled. Naopak by byla moc vázaná rýmem a bylo by to na úkor myšlenky, bude to u tebe asi tím, že nečteš volné verše a jejich kozlo si zatím neobjevila, samo, že když je myšlenka silná, má báseň náboj a dokonalý rým je to řemeslná práce ale jso lidi co pracují pro vyjádření svých myš. a pocitů raději ve volném verši, necítí se vázaní a jsou v tvorbě svobodnější..jiná věc je pak kvalita voln. veršů...ale to sem nepatří

Jarky:
mám tušení, že to bude nějaká provokace a vtípek, nějakého starého známého...už jen ta úvaha....není to možné dokázat, virtualita...jestli se pletu, sorry

no:
Levandule, asi tě zklamu, ale já bych tentokrát dala tak 60%...takové jako , že dobré...ale slíbila jsem včera, že vám to tu nebudu kazit...proto tu dnes jsou ty ,,medové básně“...je mi to celkem fuk...ale k té tvojí básničce...
První tři sloky, nejsou nic objevného...ani ty dvě další nejsou po stránce poetické žádným zazrakem... snad jen ty poslední...představím-li si tebe a Pavla...jo ty se mi líbí nejlepší je patrně verš o rtech, které přecházejí do otázky...vím , co chceš vyjádřit, ale ta báseň opravdu není příliš zdařilá...chudá na metafory a myšlenka je jen jedna...
Dříve jsem na Literu ,,normálně“ bodovala...později jsem zjistila, že bodování v procentech tu nemá smysl, když stačí jeden nulař a vše srazí... jo byly to doby s taničkou... Začala jsem tedy říkat jen ano=100% a ne 0%
Jenže ani to nebylo dobře...systém literového hodnocení není dobrý, ale to už se tu probíralo mockrát...
Když jsem si řekla...a musím přiznat, že mě svojí úvahou ovlivnil i Petr Miroslav(kterou, nevím proč smazal), že už se na to opravdu nedá koukat a zkusila jsem včera ,,obodovat“ podle toho, jak jsem cítila, obvinila mě tu Marcella, že jsem zlá.... ty medové básně jsou pro mě...a mně to ani nevadí...neuráží mě to...pouze se usmívám ,,honu na čarodějnici“ ... víc nevím co bych dodala...jen tolik...i když jsem sama napsala až příliš mnoho básní, vím, že dvě třetiny z nich jsou slabé a jen pár by jich stálo za ,,otištění“...proto mi nikdy nevadilo, pokud někdo projevil svůj názor a vrazil mi nižšší hodnocení... je mi z vás smutno...ale i to se stává...lidé se schází...rozchází. Mějte se hezky...já už ,,pražskou partu“ hodnotit nebudu Marcela P.S.: Kdo je Teri Jane nevím...ale vím, že po čase zmizí stejně, jako každý, kdo chtěl, aby se na Literu bodovalo objektivně.

Levandule:
Marce-lo,
všimla jsem si Tvých bojů zde na liter, připadají mi zbytečné, neboť jako autorka jsi na tom podobně jako my všichni, někdy se báseň povede líp, někdy hůř. A je zbytečné kvůli tomu zde zasévat nesváry.
Myslím, že se tu našla skupina lidiček, která vlastně tvoří zralé a zdravé jádro liter. Udržujeme se v kontaktu, povzbuzujeme se... to je důležitější než si hrát na učitele a kritiky básnění. Navíc, když kritizují lidé, kteří píší s podobnými „chybami“ či dokonce neumí česky nebo sem nedávají žádná díla.
Že se zastáváš jakéhosi „objektivního“ hodnocení Teri je naprosto směšné. Zřejmě jsi ji nečetla...

lonely.princess:
líbí...a ten volný rým k tomu prostě PATŘÍ:-))) 100%

no:
Levandule, já se nikoho nezastávám...mně jen připadá směšné, jak vyletíte, když vás někdo ohodnotí hůře jak za 100%...a víc mě to nezajímá...jestli je podle tebe ,,boj“, má -li člověk opačný názor a vysloví ho...pak je zbytečné cokoliv k tomu dodávat..Měj se hezky. Marcela

Koprtinka:
Musím souhlasit s Jarkou. Ten návrat... vášně, emoce... i slzy štěstí...

Konec konců:
Svojí básní jsi mi hodně připomněla, cosi ze současnosti. Líbí se mi věty o tem milování, ...jako vždycky, znovu poprvé, ... to je moc hezký a uchvátil mě náhrdelník za slz a usínání bez něj ... všecko tohle znám.

Mourek:
Básnička nejde změřit, zvážit, vypočítat...(tohle jsou základní informace pro možnost něco objektivně hodnotit). Jde „jen“ pocitově vnímat. Když zavřu oči, mám z této básničky někde uvnitř hezký „růžovomodrý“ pocit. Třeba proto jí dávám „plnou“ – kdyby to někoho zajímalo )

mamina:
neboj se milá Levandulko
slzy Tvé z lásky – spočítám
nesmíš být jako já jen půlkou
pak životem stěží proplouvám Ty nebudeš sama, to vím. Cítila jsem totiž Vaše souznění. Těším se, že Tě zas brzy uvidím...