Levandule

Ta chvíle cestování z práce domů… je jen má

Jeden druh infekce položí každého jinak... v těchto dnech prožíváme na vlastní kůži

Věnováno princezně z krajiny jmelí...

Každý vztah má své slabší dny či hodiny… je dobře, že láska není jen růžová

Můj koncert… mohl by začít rockem a končit Maláskem ve Tvých dlaních…

Schodiště dětských slz ... má nějak ostřejší hrany

Tento školní rok je pro mě živá kniha skutečných dětských příběhů... V sobotu jsem poznala kluka, který nejen svým tělem volá o pomoc. Věnováno Ondrovi...

Slzy z podkořínků touhy…

Význam jmelí, stopy srazu literáků v Ostravě a mé nitro… nebo je to něco víc?

… prázdné místo v posteli … (vložila jsem úvahu Cizí host-jmelí,sraz,já...)

Výlet na kolech může mít zřejmě mnoho podob… i tuhle niterně rozfoukanou…

Každá krajka potřebuje škrob, aby vydržela její krása…

Sundejme z jádra slupku, nebo oblékněme kabát smutku…

Já a pár teček… až do Tvé náruče lásko… Věnováno: nikomu menšímu než G.P.

Já tady… Ty tam…

Věnováno šéfovi ostrahy mé kanceláře a tomu, jež chrání mou duši, dvěma půlkám jednoho velkého srdce, veverce, jež v dlani přivedla nádherné sluníčko…

Věnováno Katce Z (ze vzpomínek na sraz v Ostravě)

V náruči plyše leckdy děti zanechají víc… než v náruči dospělých… Věnováno… (ona to pozná)

... asociace jsou svině ... stejně jako všechny dny ztrát (proč se však prolitá krev stává požehnáním?)

… platí pro všechny druhy vztahů …