Zařazení tohoto kousku kolísá mezi povídkou a experimentem. Přeji příjemné počtení.

Popsat anotaci k této povídce je pro mne velice obtížné. Příběh je to...zvláštní. Asi nejdivnější věc, co jsem napsal. Vím o čem je...ale dává to smysl i vám? Očekávám rozporuplné reakce. Věřím však, že četba mé povídky pro vác nebude ztrátou času.

Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem prologů, ale k tomuto příběhu jsem ho napsat musel. Duchcovské stíny je dílko, na kterém budu patrně trávit hodně času a hotové bude až za delší čas (předsevzetí je do konce roku). Ale potřebuji zpětnou vazbu...a o tu vás prosím. Příběh by se měl pohybovat na rozhraní krimi, horor a drama.

Prolog... plním si sen o knize ;)

spíš další experiment, než povídka, ale...

Delší dobu jsem nic nenapsala, tak to teď napravuji. Je to jen kraťoučká povídka a není to nic extra, ale třeba to někoho zaujme. :)

Čtveřice mladých výletníků se v bouřce ztratí v lese, útočiště ale naleznou v opuštěném domě. Netuší však, že dům není tak opuštěný, jak se zdá....

Ani, nevím, jak mě to napadlo, a není to ani nic přeborného, ale... příjemné čtení.

Jeden večer mě chtyla můza a poručila napsat tuto povídku. Psal jsem intuitivně a nechal se unášet jednotlivými slovy. Z původního hororu tak vzniklo něco....trochu jiného. Příjemné čtení.

"Popel vše srovná, nerovni se rodíme, rovni umíráme." Lucius Annaeus Seneca

Rozhodla jsem se Vám (a nakonec také sobě) v tom nadělat trošku větší zmatek.

Přesunujeme. Omlouvám se za opakování se, ale musím si trochu zaplnit profil.