Záhadná kaplička

"Lenko, jdeme ke kapličce?" zeptá se Anna své nejlepší kamarádky. "Ano", řekne Lenka, a jde hledat baterku, jelikož už se stmívá. Lenka vyndala baterku z trezoru nahoře na půdě, když... Anička přišla nahoru, jelikož se Lenka už půl hodiny nevracela.

Lenka ležela na zemi s baterkou v ruce a vedle ní tekla jen krev.

Anička tedy musela jít ke kapličce sama. Chtěla se tam totiž podívat. Jde cestou, když na ni vykoukne mrtvola. Anička ječí a utíká pryč. "To bude dobrý", říká si, a v tom ji na zádech někdo šimrá. Otočí se, ale tam nikdo není. Tak jde dál, okolo rybníčka. Z rybníčka slyší divné zvuky, ale dělá, jakoby nic neslyšela.

Jde k rybníčku, podívá se do něj, vidí, že tam něco žbluňká.
Do rybníka hodí kámen a v rybníce se ozve: "Jau." Anička si říká kdo to mohl být. Ale neřeší to, a jde dál. Už vidí kapličku. Běží běží, běží. "Tak jsem tady", říká si Anička, když za kapličkou někdo vybafne. V té chvíli tam přijdou dvě děti.

Anička potom zjistila, že tam byl letní dětský tábor, a že v ten den, a v ten čas, měly děti stezku odvahy. A Lenka? Tak ta si z Aničky udělala jen srandu.