Líbilo se

vavaoko:
Znám Plivníka dlaždiče Housky. A tem prá Sněhurky tečkované zobe po obědě jako zákusek. On nejpíš jediný ví, jak vypadají.
Tobě pouhé ST

poustevník Jirka:
Jak krásné první setkání!
Jak krásnější dny dnešní!
Když doteky jsou naše pokání,
když v polibcích je ukryt košík třešní :o))

jc senior:
mladý střihač siluet
ve stínu vrby u jezírka
kde první leknínový květ
a vodní lysky pírka
zná jiný rozpustilý svět

on nejraději mívá děti
tak neposedné na pohled
ve hbitých prstech čas jen letí
pak z A pojednou je zet
a silueta skončí v smetí
*

Hazentla:
Jenže Jack není pes - ale malej medvěd, a ti se v zajetí dožívají až padesáti let, takže myslím, že tu s námi bude ještě dlouho :)

jc senior:
neznám vědmu žádnou jinou
co nebyla kdys kopretinou,
tak lehce vnikne do záhad
kdo má či nemá vskutku rád
*

René Vulkán:
...má mě ráda
...nemá mě ráda
...má mě za kýbl hnusu
zkouším zjistit na kaktusu

Dota Slunská:
Krásně podaná. Jako přátelská ruka.

Lota:
.
je zvláštní, že vlaky jsou častou inspirací pro verše
mám ráda tuhle vlakovou poezii
:)

vavaoko:
Nejen Ikarové padají. Když je špatně ušitej den. ST

básněnka:
jc senior:
žhavá noc odhodila podprsenku
a nahá žabí stehna svítí
v hrudi hvězd syčí bazilišek
u všech lišek
na totemu bílé medvědice
med i svíce
třísky zatím nelétají
v básních se však mnohé tají...:-)

jc senior:
nechci Velkou Medvědici
na totemu z čerstvých třísek
donátor jsem zpola spící
z erbu syčí bazilišek
horkost noci do hrudi
hvězdná bělma žabích víček
žalmem slasti nenudí
*

Zasr. romantik:
ST!

Jednou jsem napsal:
"Chtěl bych vzít tvoje nohy na ramena."
ale utíkat jsem nikam nechtěl. :o))

G.P.:
Zkoušel jsem si představit
a teď
***
to půjdu rozchodit :-)

Kapka:
Obě nožky kolem krku
dva holoubci, vrků vrků...
Realita:
Obě nohy sotva ploužím
z nákupu být doma toužím :-)
Tobě ST

jc senior:
je stáří závoj v barvě hnědi
nejistým krokem do jistot
kdy netřeba je předpovědi
že všechny zbaví žití pout
*

vavaoko:
A ty se na to dívej z dáli.
Máš svaly, nohy koníků
Až dlouhé nohy cestu zkrátí
V blankyt se dível z ječných klasů
Osinu vyčeš ze svých vlasů
Toulej se světem básníků
ST

básněnka:
Pohádko...ST

vavaoko:
Lnul jsem ke svíčkové od babči.
I k jiným věcem jsem snad lnul
Nad básní tvou jsem zakřepčil
Ač z křesla jsem se nepohnul.
ST

Lota:
.
jde se
neboť mládí je něco
k čemu se musí člověk dopracovat věkem
.
jsem se dnes dozvěděla :-)))

s.e.n:
Mistr Villon a ty
patříte k sobě,
obá úžasní básníci.