Prodejná

Tady mne máte,
jsem to já,
svědomí vaše,
holka prodejná.
Zač, ptám se,
pouta jste mi dali,
na pranýř řetězy přikovali.
Křičíte na mne ... nemravná
couro a mrcho proradná ...
Křižujete se přede mnou
nebohou holkou prodejnou...
Jak hnusí se mi
vaše oči,
chlípně se mhouří pod obočím,
bodají,
svlékají mne z kůže ...
Každý z vás
zastydět se může.

Na pranýř jste mne přikovali,
bičovat, mučit přikázali ...

... plížili jste se ulicemi
aby vás nikdo neviděl,
černými plášti zahaleni,
a žádný z vás se nestyděl,
matróny své jste opouštěli,
nevěstku milovat jste chtěli.
Vždycky jsem byla po ruce,
když přišla na vás poluce ...

Prstem mohla bych ukázat
... jenom pojď holka, pojď mi dát!

Jak se vám holka hodila,
když přišel na vás chtíč
a ústa vaše opilá
křičela na mne
ZNIČ MĚ, ZNIČ !!!

Hnusíte se mi
do jednoho,
žádný z vás nikdy neřekl mi:
Odvedu si tě pryč
z té špíny ...

... kdo nese v duši více viny ...

Na pranýři jsem přikovaná,
bez duše, Bohu odevzdaná ...

Jsem vaší obětí,
čekám,
až první přiletí ...

Jsem vaše svědomí,
zničte ho plamenem.

Ty, kdo jsi bez viny
hoď po mě kamenem !