M.A.Rek

nikdo známý: jo!

M.A.Rek: divoženka1: Besinka: Bylo mi potěšením.

M.A.Rek: Besinka: Děkuju. ;o)

divoženka1: Utajené verše psané veřejně jsou hezké moc

Besinka: Ta se mi hodně líbí.

Besinka: Líbí styl.

Besinka: Hezké přání být na palubě.

Psavec: Limeriky mám rád.

M.A.Rek: divoženka1:
Věřím. Ale je-li to takový Bůh, Bůh žárlivě milující, který stíhá vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří ho nenávidí, tak se i bojím.

M.A.Rek: Gándhí:
Oponu v mžiku zatáhli, až ten hadr vlál,
by se ten smutný kus fraškou nestal...

Díky.

Besinka: Příjemně jsem se začetla.

Besinka: Já někdy volám i ze spaní, až se kočička leká.

Gándhí: prosím, nezatahujte ten mohér
rád bych ještě uzřel více veseloher

divoženka1: Možná jsem špatně pochopila smysl básně,předpokladala jsem ,že se jedna o víru v Boha na kterého se v básni obracíš.A vim že ten kdo v něj věří tak se nebojí :-)

M.A.Rek: divoženka1:
Takto nadhozená poznámka je o ničem, když nenapíšeš v co věřit a jakou sílu mít. Neboť, předpokládám, nechtěla jsi naznačit, že například násilník věřící v méněcennost okolí, má i sílou to okolí terorizovat? Nebo dokonce, že věřící v neexistenci Boha má i sílu si Boha vymyslet?

divoženka1: Kdo věří ten sílu má

Besinka: Silné a hodně oslovující.

M.A.Rek: Lilith: Besinka: Milé dámy, moc děkuji. Snad z jiskry vzejde i plamen... ;o)

Lilith: To je moc povedené a ano, moudře napsané... líbí moc!

Besinka: Prostorové. Obdařené jikrou moudrosti.