(Šp)rýmování s věnováním (I.)» autor: M.A.Rek |
Pro milovníka limeriků Psavce
Je jaro, tak honem, honem,
onanuje Jura nad záhonem,
prý na jaře je třeba zasít semeno,
no, on byl Jura vždycky vemeno,
své děti vidět růst je prý jeho snem.
~~~
Sonet pro Lilith, Kajutu a Byrona
Tuláka po hvězdách, z psí hvězdy od naproti,
hledače akordů z tónů hvězd rozeznělých,
stačí jen oči přimhouřit, zazívati,
vesmírem koráb jej žene ze snů sněných.
Tuláka moře, s truhlicí mokrých mílí,
potkal jsem až na dně i na mořských pláních,
a na lodích, bárkách, byl s ním mnohou chvíli,
však pro mlhu v očích neviděl ho na nich.
Highlander, tulák a poutník vysočinou,
hledač slov drsných, jenž brousí klenot citu,
na štrekách mezi důsledky a příčinou
již jej nepotkám, ač dřív byl hned tam, i tu.
Už chybí mi – Co s tím? – nikdy nepoznaní,
už tím chybím, vím, že jsou mi k nepoznání...
~~~
Veršíky pro milovnici života Jitku
Usnula jsem
na rameni tvém
jako špalek
a ty
probudit mě
ve tři ráno
a milovat mě
toho jsi byl dalek
až už usnul jsi i ty
k ránu blíž bylo
já probuzená
a mně se tolik chtělo
osedlat si tě
a za klapotu kopyt
joj, to je jízda
až tam...
~~~
Hajk pro milovníka haiku Reného
Není to příliš –
pět, sedm a pět slabik?
Ubereme!
~~~
Je jaro, tak honem, honem,
onanuje Jura nad záhonem,
prý na jaře je třeba zasít semeno,
no, on byl Jura vždycky vemeno,
své děti vidět růst je prý jeho snem.
~~~
Sonet pro Lilith, Kajutu a Byrona
Tuláka po hvězdách, z psí hvězdy od naproti,
hledače akordů z tónů hvězd rozeznělých,
stačí jen oči přimhouřit, zazívati,
vesmírem koráb jej žene ze snů sněných.
Tuláka moře, s truhlicí mokrých mílí,
potkal jsem až na dně i na mořských pláních,
a na lodích, bárkách, byl s ním mnohou chvíli,
však pro mlhu v očích neviděl ho na nich.
Highlander, tulák a poutník vysočinou,
hledač slov drsných, jenž brousí klenot citu,
na štrekách mezi důsledky a příčinou
již jej nepotkám, ač dřív byl hned tam, i tu.
Už chybí mi – Co s tím? – nikdy nepoznaní,
už tím chybím, vím, že jsou mi k nepoznání...
~~~
Veršíky pro milovnici života Jitku
Usnula jsem
na rameni tvém
jako špalek
a ty
probudit mě
ve tři ráno
a milovat mě
toho jsi byl dalek
až už usnul jsi i ty
k ránu blíž bylo
já probuzená
a mně se tolik chtělo
osedlat si tě
a za klapotu kopyt
joj, to je jízda
až tam...
~~~
Hajk pro milovníka haiku Reného
Není to příliš –
pět, sedm a pět slabik?
Ubereme!
~~~
Tipů: 9
» 28.05.23
» komentářů: 5
» čteno: 118(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.05.2023 - 19:37
Joj, to je paráááda, velmivelikÓzní díííky za krásné veršíky, všechny věnovánky se ti moc povedly a toto stojí za záložku, jak do knížky na památku ;-)
Je to milé ;-)
Je to milé ;-)
» 31.05.2023 - 00:30
Lilith: Besinka: Děkuji, bylo mi potěšením Vás potěšit, a Vaše líbení bylo mi co políbení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Po dešti | Následující: (Šp)rýmování s věnováním (II.)