M.A.Rek

Woria: Dětství přece nemůže shořet... Nemělo by... ST

M.A.Rek: Kajuta: byron: Pánové, děkuju za návštěvu. Byrone, nepřeháníš to s tou moudrostí? I když před ní se rád skloní nejen můj stín. Jen kde ji hledat? Doufám, že někde při zemi, když už budu skloněný... :O)

M.A.Rek: Kapka: Děkuju. Vím, že víš, vždyť jsi mne inspirovala...

M.A.Rek: valerie: Milá Valerie, děkuju moc. Mladý jsem určitě, mé kamarádky přímo říkají, že jsem infantilní. I v ostatním Ti dávám za pravdu, ale jako nepoučitelný cynik dodávám: zlátnoucí smradlavá řepka, modrá oblaka s chundelatými obláčky protiletadlových flaků, louky s pestrobarevným kvítím plných alergenů, jen se rozeběhnout a chytit klíště... Promiň, občas ve mne ten cynik převládne nad romantikem. :O)

valerie: život nám sice dětství vzal, ale myslím nám mnoho dal a dokud umíš takhle krásně vzpomínat, tak určitě jsi vlaSTně mlád :-) moc se mi líbí ta básnička a taky to jak se zamýšlíš nad slůvkem prázdniny :-)Mimochodem taky je miluju a hlavně krajinu, která se na začátku prázdnin vytváří, zlátnoucí obilí, modrá oblaka s chundelatými obláčky, louky s pestrobarevným kvítím, jen se rozeběhnout...

M.A.Rek: byron: Aj, uvidíš ještě tolik východů, až přijde nespavost...

Východ slunce dovede být o to krásnější,
oč Východ dokáže být ošklivější...

valerie: M.A.Rek: To mě těší :-)

byron: Již k moudrosti tvůj život sklání svůj stín...
ST

byron: Musím skromně konstatovat, že jsem viděl pouze západ slunce....
ST

Kajuta: Velké ST

Kapka: Vím... ST*

M.A.Rek: valerie: Věřím Ti tu bolest, ale též věřím, že jsi viděla i východ slunce v člověku a nad já&ty. To za to, doufám, stojí. A děkuju, rád Tě někdy poznám osobně.

M.A.Rek: vavaoko: ttragelaf: Lilith: Kajuta: Děkuju moc za Váš pozdrav slunci.

M.A.Rek: Lilith: Děkuju.

Lilith: ST*

Lilith: Tobe i komentum veeeeliky ST

valerie: viděla jsem západ slunce
nejen nad Neapolí
viděla jsem západ slunce v člověku
to STrašně bolí
ačkoliv domov byl světlem prosátý
viděla jsem západ slunce
nad slovíčky já+ty

vavaoko: To mléko znali již Vikingové a dávní plavci před nimi. A jistě z něj byli také na nerv.
ST

Kajuta: Užil jsem si to. Děkuju :-)

ST

M.A.Rek: Tara: Děkuju. To mlhavé nesvítání tak skutečně vypadalo. Jako si dát lahev mlíka proti světlu. A kapitán byl dost nervozní, když se mu na radaru stále neobjevovala radarová boje. Všade byla jen ta flaška s mlíkem...