z cyklu Tiché rozhovory...

... malé zastavení ...

Jenom taková úvaha o pudech

Z archivu: Lurdy (27.04. – 01.05.1995 ) Lurdy – světoznámé poutní místo ve francouzských Pyrenejích. Kdo tu ještě nebyl, stěží uvěří...

jen kratičká

(angličtináři pochopí, proč se mi tak líbí to "the", pro neanglicky mluvící http://www.helpforenglish.cz/article/2006072901-cleny-v-anglicti ne-articles)

Tato úvaha se zrodila a já ji hned sepsala - hm, vyjímečné! :D Proč vznikla? To se dozvíte ↓ :) Je trošičku (podle mého, skromného, názor) divná. :D

Kolikrát za den někoho pozdravíte? Uvědomujete si jak velkého poselství jste součástí? Pozdrav neznamená jen otřepanou zdvořilostní frázi, kterou musíte podstoupit.

Nemohu najít kategorii, do které bych toto dílko zařadila a tak se vás pomocí anotace pokusím dostat do situace. Slečna (většinou ji nazývám slovy děvka, coura), kterou jsem přistihla se svým asi přítelem, má ráda tento citát a v rámci velkého smutku, naštvání, ponížení a dalších pocitů vzniklo tohle dílko, kterým chci poukázat na mnoho věci, ale především na to, že výmluv je občas dost, a že když už něco děláme, neměli bychom se schovávat za berličky, jakou pro mne slovo osud, minimálně v tomto případě je.

řešení dole, útlocitné povahy nechť prominou

Nikdo si dnes nemůže být jist, že ho to nepostihne a ten kdo tomu věří, může být nemile překvapen.

Byl jsem onehdy na návštěvě..

Tato úvaha byla úkolem do školy, měli jsme v ní popsat náš ideál osoby pomáhající v sociálních službách.

zamyšlení, jak na ní...

Ať se to zdá jakkoli nesmyslné, každé slovo je pravda! :}

;-) kouř a co všechno mě na to téma napadlo

o tom, že být nejmíň může být někdy právě dost... Starší věcička, vím, není nic moc ... a vlastně to moc není ani úvaha, ale těžko říct, co to je :-)