Dota Slunská

To je dobrá otázka. Spíš se potřebuju ztratit v davu...podle toho bych se přikodrcala či nikolivěk. Kdyby se někdo chtěl přidat cestou z Plzně, můžu někde přibrzdit. :)

Taková vzpomínka a připomínka má vždy cenu.

Tvoje básně, to říkám bez nadsázky, jasně,
bez přehánění povídaček,
mě mnohdy zachránily ze životních...smůl.
(jó kdybych nebyla...osel)

Děkuju.

Přesné.

S_vědomí(m)…

Přemýšlím nad tím závěrem..je to trochu ošemetný. Ale možná nás vždy někdo nebo něco dovede ke správnému rozcestníku, aniž bychom na tom měli svou vlastní zásluhu. (možná jsme na ni zapomněli anebo si ji neuvědomili)

Opravdu radostné prolétnutí. :)

Tohle je roztomilý.

Našponovaná tětiva…tuším, že to bude trefa.

Všechny jsou tuze krásný, ale ta poslední mě nejvíc vzala. Moc mi připomíná.

Ničemník nie je nič.

..Popostrčíme předním ostnem ježka tak, aby jeho dva kolmo nad sebou se nacházející ostny pronikly protilehlým otvorem co nejvíce ven. Potom za přední osten...

Tolikrát jsem ta Dobrodružství v temných uličkách četla a tolikrát je hltala a brečela u nich. I pro Jendu.

No jo, ona pádí, proudí, tryská, teče, utíká, v kleče se vleče, kape i vysychá (jen se vypařuje, známe koloběh, že jo)...není to s ní jednoduchý. Ale dokud někde je, je.
Smutná.

Tuze pěkná, Květko.

Hepšík! Pozdrav pámbů. :)

Krásně ovládáš jazyk. Máš dar vyprávět. Určitě bys zaujala čtenáře i svým originálním příběhem (byť mám HP moc ráda a vůbec si nestěžuji).

Ostrovtipné kousky!

Rozesmála mě.

Čtenář zaplesá nad takovou poetickou tvorbou.

Jak zpívá Nohavica. Ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká. A Vinci zas řekl, že když umírají naděje, začíná slavnostní představení. Každý úhel má své přísluní a svůj stín. Kéž by bylo vždycky snadný mávnout rukou a říct bez sebelítosti ‘Jedeme dál’.
Dobře napsaný.