Dota Slunská

Ano...šuplíky bezedné a beznocé.

Ano, velmi často se rozhoduje, bude-li přijata. Ještě že máme boha.

Ve tmě o samotě se velmi dobře přemýšlí...

To byl den...fú.

Duše plápolá i fajruje...a saze? Jsou v pořádku. Aspoň může psát příběhy, když není po ruce inkoust nebo hlas.

Nemrazit a nedrtit.

Ó, tak je bělostná a křehká...a tuze pěkná.

Ach to chtění...to píše básně úplně samo.

Nutíš člověka myslet jinak. Je to příjemné.

To je temperament!

Ta první obzvlášť...

Ten závěr...

To je ten druh poezie, co umí přibrzdit čas.

Jo, píšeš dobře. Vždycky se tu ráda zastavím.

Děkuji, milí čtenáři.

Závan naturalismu...i to poezie umí.

Měl pravdu, Antoán. Kam se hrabou slova, básně. I tak...je zážitek je číst.

Moc hezky napsaná.

Lidská duše neumí být samotářem...ani tady ani tam...síla víry je ohromná. Krásně napsaná.

Za drobnými verši, velká zpráva.