Dota Slunská

Zní opravdu, jako kdyby ji někdo vyťukával.

Tady někdo píše zatraceně dobře.

Krásné perplex.

Dnes byla spousta větví ulámaná. Bylo mi jich líto.

:) st ti
za všechny estéti :)

Tuze pěkná.

Ten závěr...

Tentokrát jsi mě předběhl ty. Taky mě ten podzim dohání.
Ovšem, kam se na tvé verše hrabou ty mé.

Některým kaleidoskopickým tenatám nelze uniknout.

Známý pocit. Hezky zaznamenaný. Avšak ten poslední verš mě nenechá být, prostě se mi tam chtě nechtě derou předpony a já se vší silou snažím odpoutat se od z a protežuju v. :)

Pěkný název. Mimo jiné. :)

Smysly dokořán.
(jen v jednom verši nejsou sykavky:))

Sychravá a poetická.

Kdybys nebyla Květka, mohla bys být Fanynka. :)

Moudré a pravdivé.

...ten nepřítel jsem já...

Ty to tam vždycky tak krásně poeticky nasekáš.

Mmmm... (to je inteligentní komentář, panečku!)

Unity u nití...rozšmodrchaná. :)

Ta nejromantičtější věc je prostě se někde nečekaně objevit. I slunci by se zatajil dech nad krásou mrazivých květů.
Barvitý okamžik. A plný.