Dota Slunská

Tohle mi hodně připomíná. Krásný.

Je v tom poetika, ale i syrovost. Taková bolestivost, nebo jak to popsat, taková zvláštní prázdnota...ale možná je to jen mou náladou a neschopností ztělesnit dojmy do slov.

Děkuji všem, že jste tu pobyli a zanechali pár slov. :).

Chm...to je něco, jak tě to napadá. :)

Vystihls tu poetiku, čéče.

A že ti to jde!
Ráda tě čtu.

Zvláštní...vlastně se to dá uchopit různě...a tak děkuji a vybírám si tu cestu, která dává naději...odstup vždy přináší odlišnou perspektivu. :)

Slyším tu melodii zpoza slov...moc hezká, Mirko.

Obě vás ráda čtu.

René Vulkán: ...srdce...

Ty to v tom tak vidíš a tak parádně to napíšeš.

Píšeš dobře.

My taky...

Píše ti to pěkně, člověče!

Připomněl jsi mi Slávku, tahle by se jí určitě líbila.

Wow!

Kéž by každý dokázal docenit, že život je dar, jenž se neodmítá.

Mám ráda tuhle klidnou jímavost okamžiků v poezii i ve skutečném světě.

Mozek chápe jen známé rozměry, ty se kterými už se setkal...zbytek je velké (a někdy tuze veselé) tajemno.

Svíravá tma...