Dota Slunská

Humor v poezii...to je radost číst.

Napsal jsi to moc hezky.

Ta poslední je skvostná!

Lidské tělo dokáže vydržet neskutečnou zátěž. Pokud je podpora v mysli, může se to mnohým jevit, až jako zázrak nadlidských rozměrů. Víra má velkou moc. Stejně jako třeba potřeba někoho chránit.

Ó, ta je!

Poetické laskominy.

Máš dar vtáhnout čtenáře do příběhu. Užasnout, pohladit po duši, přemýšlet.

To je tak krásně srdečné.

Ano...šuplíky bezedné a beznocé.

Ano, velmi často se rozhoduje, bude-li přijata. Ještě že máme boha.

Ve tmě o samotě se velmi dobře přemýšlí...

To byl den...fú.

Duše plápolá i fajruje...a saze? Jsou v pořádku. Aspoň může psát příběhy, když není po ruce inkoust nebo hlas.

Nemrazit a nedrtit.

Ó, tak je bělostná a křehká...a tuze pěkná.

Ach to chtění...to píše básně úplně samo.

Nutíš člověka myslet jinak. Je to příjemné.

To je temperament!

Ta první obzvlášť...

Ten závěr...