Moc už nezbývá» autor: René Vulkán |
Život nelže
stokrát mu můžeš lát
To jen člověk často selže
a v pěsti změní prstoklad
Prokouknu tě jako dítě
jasně zevnitř uvidím tě
když se marně domů vracíš
To čas už spolknul
skoro všechen písek
v hodinách přesýpacích
Rozesetá nenávist
ubírá ti dech
Naděje ulpívá už
jenom na prstech
Zbylá možnost
zuby cení
A času sotva
k odpuštění
stokrát mu můžeš lát
To jen člověk často selže
a v pěsti změní prstoklad
Prokouknu tě jako dítě
jasně zevnitř uvidím tě
když se marně domů vracíš
To čas už spolknul
skoro všechen písek
v hodinách přesýpacích
Rozesetá nenávist
ubírá ti dech
Naděje ulpívá už
jenom na prstech
Zbylá možnost
zuby cení
A času sotva
k odpuštění
Tipů: 26
» 03.10.21
» komentářů: 7
» čteno: 412(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 04.10.2021 - 19:14
Ouu, ta tedy je....se všemi souhlasím (vše bylo řečeno), povedená.
CJ
CJ
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Chladnoucí | Následující: Z Dalmácie