Vzplanutí vyhaslého času

zmuchlaný papír
jiskří v touze
v rozpitém čtení
ve větru slov
tou cestou
matných kreseb
znamení
v protisměru

vzplanutí

a hořící polena
jsou schoulena
svým popelavěním
(za)hřejí

jak tenkrát bosé léto
v asfaltovém lepu
zmrzlinového tání

"vzpomínáš?!"

a za okny krajina
ohnivá
vypráví



lze rozpoznat jednotlivé příběhy,
jsou jako chapadla velkého stromu,
jež nás zavedou daleko,
daleko do jednotlivých koutů
vlastních směrů....
v letokruhu vzpomínání



již hoří stín
v kruhu ohně
tiše potmě

přiložím