Dota Slunská

Osobitá.

To co j.m.

Melodická věc.

každým okamžikem, každým slovem k nám přibude kousek nového já

Pravěká mladá noc zaleze si do kostí
a krásná je nejen ořechovostí.

I jiný věci někdy stačí
než sedávat na hřebenáčích
a možná černej kocour u pěšiny
přinese štěstí plný člověčiny.

Zase ty krásný rýmy. Bystřinka.

Strávila jsem nad ní dlouhou dobu. Uklidnila mě v čase a připlavila protijedy.

No já v tom cítila taky první šelmu než hadráčka, třebaže na Slovensko mě to nepřeneslo. :)

Je nezapomenutelnej. I přesto je moc fajn, že připomínáš.

Knihovny přejí ostražitým...:)

Zbavit se naděje je jako smířit se s tím, že další nádech už je zbytečnej. (A stejně všichni ještě zalapáme po dechu.)

Člověk se zkrátka nestačí divit sám sobě.

Ten medvěd je tam moc hezkej. Pěkně to odlehčuje a jaksi podivuhodně zjemňuje (to asi bude asociací s plyšem:)).

...dávání, dávání, všechny smutky zahání...

Pobavilo dílo i komentáře pod ním. :)

jo, je tolik klukovin, co zažije kluk (i holka), nádherná vzpomínka, co mi zvířila ty vlastní

konec je opravdu skvělý

přes název jsem se musela prokousat, ale stálo to zato (i přes obsaženou kapku děsivosti)

srdce je šepotář, duše pak mlýn
Krásně, Jani!