Dota Slunská

Tak tak, žárlivost a nedůvěra cloní šťastnému životu.

duše, která se směje...no je krásná

No jo, člověk míní...:) Pobavila!

básnicky neúnavný květen ukázal nám další krásnou tvář

ten kousek architektury mě tam moc potěšil, i když je to v rámci básně jen maličkost

To je dobrý!

Ta je to...roztomilá...:)

...a nebe je nádherně dokořán...

Příjemný medailonek.

Pořád si lámu hlavu nad tou prastarou lampou, je to snad podobenství hlavy, naděje? I přes svou nevědomost však jasně cítím, jak je tvá báseň mrazivá!

...jsem dřevo...:)

Příznačné.

Radostné verše.

láska je substance, která v tvých verších JE

Dokážu si živě představit, jak mu ty očíčka jiskří. :)

Nevím proč, ale navzdory všem uvedeným reáliím mě to vrhlo na nádvoří Pernštejna. Asi že ta atmosféra tam je úchvatná a tvá báseň má taky ohromnou sílu. (Omluva staré pověsti:))

To porcování je zvláštní, takové až moc utahané. Ale obsah je bezchybný, zanechává husí kůži.

Jsou místa, kde byly postaveny domy a neměly být. Jsou lidé, kteří v nich žijí a nemají klid. Ani ti teď ani ti před tím.

ostré pravdy

tohle příroda umí :)