Dota Slunská

Nádherná věc!!

Nesežere tě, ona tě roztrhá.
Ale už jen to, že se chce zvedat do světa, je dobrá vyhlídka.

Pěkně plynulá a především emotivní. A ty střepy...nakonec na ně ještě šlapeme (něco nás chtě nechtě pronásleduje).

Hned ten dvojsmyslný název. A pak že přírodní lyrika není tvoje gusto.

Každej text má svýho čtenáře, stejně jako každej obraz má svýho kupce.

Poslední dobou mě buď rozesmíváš nebo rozplakáváš.

Pamatuju si ji, ta byla k obrazu, že jo. Naléhavost, to ty umíš, tvým básním je lehké věřit.

Jako my mnohdy neslyšíme věci, které se nás netýkají.

všechno, co nemají...moc hezky a moudře!

Máte můj obdiv a respekt.

Když může být nekonečno, proč by nemohlo být navždy.
Ty jsi taky takový světýlko, co přináší radost a naději.

Těším se z tvých básní.

Přes hořkosti přeci k laskavostem. Jsi moudrá a osvícená žena.

Když ona je tak strašně svéhlavá. :)

:-))

Kočkovitý šelmy vždycky evokovaly člověku tajemno, proto je k nim často tolik přitahován. A taky se rády vyhřívají na sluníčku, toho bylo Bastet dopřáno habaděj.
A ty...ty máš ráda i psy, že jo. :)

Chachacháááá, jedna lepší přes druhou. :)
(jenom uber cí v Budějicících)

Všechny ty kola, velký vaškové, vibrace, kruhy na vodě i koloběh času, hezky jsi to rozezvučela.

Působí to na mě jaksi chladně, i přes tu zažehnutou kurzívu.

Tvůj styl je mi blízký, skoro až povědomý. Trefně napsaná. (Kdyby tak mohly bejt všechny slzy od smíchu.)