Kolečko

Kolečko.

Ulicí tlačí kočárek a jemně, jemně houpá.
Odkrytý hošík spinká. Dudlík se nehýbá.
Kráčí po pěší zóně a vůbec není skoupá.
Sluníčku ukazuje, jak je opálená.

Má minisukni krátkou a dlouhé, štíhlé nohy.
Tričko, to kyprý hrudník, nedbale zakrývá.
Ze stínu na lavičce, jak střelec ze zálohy,
Pozoruje ji žebrák. Toto jej zajímá.

A kočárek se houpá. Sluníčko krásně hřeje.
Jen kousek od lavičky přichází pohroma!
Kolečko od kočárku! Uteklo! Kamsi spěje.
A žebrák se jen dívá, kam namířeno má.

Již zastavil se kočár a bot klapot zastepuje.
Dohnaly kolečko a zpět jej přináší.
A přispěchala rychle. Kolečko nasazuje.
A v dřepu při tom sedí. Žebrák dělá, že spí.

Dál leží na lavičce a kolem lidé chodí.
Myslí na pěknou paní. Za rohem zmizela.
Tak vykouří si cígo. Dá loka rumu s lodí.
Ve stínu na lavičce, pak usne docela.