dědina

Až pozhasíná dědina
a uloží se do ticha
svět co kolem pospíchá
přivře víčka
ta noc svatého Martina
kdy dáš mi hlavu do klína
potom se schoulíš do klubíčka
bude mou peřinou
s motivem Rákosníčka
na dětství vzpomínkou
tátou i maminkou
co za ně hoří svíčka

Až uslyšíš jak bystřina
hádá se nocí s lesy
a kdesi
pes zaštěká
svit luny pak se prolíná
se svitem tam jak ,,Fatima´´
a cesta daleká
v dráhách mléka
vtéká se v nekonečno
má ves, dlaně, klín
má občas stín
ale není tu nebezpečno

Tak co ti brání

... mít tady usínání?