Jak se mám?....

udržet si v sobě pocit, kdykoli ,před kýmkoli... udržet si v sobě sebe...nebát se sebe , že cítíš a vnímáš jinak...
» autorka: zelená víla
Sedíš tu přede mnou a s úsměvem koušeš do jablka. Hltám tě pohledem, protože miluji ty vrásky kolem tvého nosu,když se zakousneš.
A ty jen říkáš, Jak se máš?
Ta otázka mě zaujme, protože rychlá odpověď je skvěle, ale já moc dobře vím, že se neptáš na rychlou odpověď.
Musím se na tebe usmát, protože stíhat tě pozorovat a ještě přemýšlet, jak že se to vlastně mám mi nejde tak moc rychle.
Tak mě napadá, jak je tahle chvilka úžasná, klid a pohoda, protnutá tvým chroupáním.
Podívám se z okna a říkám ti, že se mám jako ten strom, co se pod náporem větru ohýbá. Říkám ti, že se někdy nechávám zastrašit lidmi, kteří si na mě léčí své neduhy, ale že se od nich učím. Učím se od nich poslouchat a zapomínat. Učím se od nich, že jsou věty, které nikdy nezapomenu a které nikdy nepoužiji. Učím se od nich respektu k lidem, jako bytostem se srdcem, kterému se nemá svéhlavě a vzdorovitě ubližovat, protože někdo chce. Učím se od nich lhostejnosti ke slovům, protože si sama v sobě chci udržet významy slov , aby pak právě někdo takový nezvyklal mou důstojnost.
Pozoruješ mě a já tebe. Je to jedna z těch chvil,dokonalosti, protože víc nelze. Nechci víc, protože tě slyším, vidím, vnímám a mohu se tě dotknout.
Říkám ti, jak je zvláštní s někým být hodiny a odejít s prázdnou.
Říkám ti, jak je zvláštní s někým sedět jen vteřinu a usmívat se několik dní. A vlastně pokaždé, když si vzpomenu.
A sama sobě si říkám, jak moc jsem ráda. Ta chvilka jakoby se odrážela v zrcadle. Leskne se a já si říkám, jak je krásné mít. Mít v sobě tolik dojmů,pocitů,úsměvů, co tě rozzáří. Stačí tak málo, aby jeden zapomněl na člověka, který se mu dnes snažil rozbít den na milión kousků, které by už nikdy neposbíral.Zbytečně.
Našla jsem ten den.. Teď ano.
Je spojen s tvým nosem, co se krčí při každém kousnutí. Je spojen s pohledem na strom, co "tančí" pod náporem větru.
Je spojen s pravdou, že své přátele si vybíráme.
Je spojen s dojmem, že zamknout se můžeme, kdy jen chceme.
Je spojen s pocitem, že si můžeme vybrat, koho do svého světa pustíme, komu odemkneme.
Tipů: 21
» 26.11.12
» komentářů: 14
» čteno: 638(23)
» posláno: 0


» 26.11.2012 - 05:56
vždycky máme možnoST volby ...
» 26.11.2012 - 06:44
Uvědomění si vnitřního bohatství (a taky kousek kouzelnýho materialismu v podobě krásně se krčícího nosu) a umění ho docenit. Napsala jsi to moc hezky.
» 26.11.2012 - 07:44
EEvellina
jsi přemýšlivá a emociální a vážíš si pocitů, které potkáváš a umíš je vstřebat ST
» 26.11.2012 - 07:56
Takových setkání je třeba si vážit.
» 26.11.2012 - 09:42
...chutná!
» 26.11.2012 - 11:06
ST..povedené
» 26.11.2012 - 12:00
s tím se zakřeníme...
» 26.11.2012 - 17:12
z času nedostatku dlouhý přeskakuji
u Tebe je to škoda ;-)
» 26.11.2012 - 21:26
píšeš z duše Evi...jsi vnitřně velmi bohatá žena..
» 27.11.2012 - 10:00
Bez komentáře***
» 28.11.2012 - 07:47
Jasné ST!
» 29.11.2012 - 20:37
co říct... snad jen že já jsem vybral dobře, když jsem sem zavítal.. a zas jsem o něco bohatší .-)
» 17.12.2012 - 14:59
ST***nádherná
» 19.12.2012 - 23:40
Zamykání a odemykání je moc důležité, to je jasné. Ale takhle napsané je to ještě jasnější.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Naděje... | Následující: Samotářka...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.