Dota Slunská

Poklona.

Umělci na grafitovém poli :). A lidi především.
Skvělý.

Tyhle úniky (nebo spíš exkurze) mě na poezii hrozně baví.

Šikovně vystižený prosincový dojem.

Jo, zaměřujeme se na spoustu zbytečností (často je tuze rádi hromadíme), přitom stačí málo k tomu, abychom uviděli víc a dál.

Mystická atmosféra.

Tvoje řádky umí přenastavit otupělý vidění. :)

Romana Šamanka LadyLoba: Mně vždy přišlo tak nějak lidsky neuchopitelné určit lásku tím, že se odpoutáme od všech snah, obav, nadějí a potřeb, že se povzneseme nad všechno, co nás činí lidmi, že bychom se měli přetransformovat v něco nového, možná vyššího a možná lepšího a tím tady zanechat spoustu bezprizorních lidí, kteří potřebují naše pochopení, náš soucit, naši starostlivost a obavy o to, jestli jsou v pořádku, vlastně tak nějak opomenout svět. Oprostit se tak nějak nadlidsky od toho, co je nám dáno jako dar, od žití. Láska má určitě mnoho podob, vyjádření a cílů. Ale ať je to jakkoli, mohu souhlasit s tím, že její smysl je nedocenitelný.

hmmm...báseň jako únosce :)

cokoli :D
nejhorší je nevědět, co hledat a ještě horší je nenajít vůbec nic

Koktejl emocí, postřehů a chytrejch postřehů. :)

Jů, ať je vám všem krásně na světě!

É...motivy? Širokospektrální, že? :)

Široký záběr témat i frekvence produkce jsou obdivuhodné. Ale především to, jak je to všechno po zengebušovsku psaný, to je to, co tu všichni žerem. :)

Krásně odchýlená od všednosti.

Chce se mi z bytu za Vltavou...
Mám ráda tvé poetické výpravy.

Kouzelné verše o kouzelných místech.

Krásný poetický sklíčko. Ráda se dívám přes tvý oči.

Stačí, myslím, jeden život na to, abychom dokázali pochopit své chyby.

Jak řekl vava.