Sama ve své krajině
12. 2. 2018
» autor: panK. |
Vše, co ve mně zní,
stalo se už dřív a
to ostatní přijde
možná už zítra.
-
Noc ubývá
ve tvém dechu.
Ve větru,
co naráží do oken.
Spíš nahá.
Někde se touláš.
Sama ve své krajině.
Dýcháš.
-
Vše, co jsem měl říct,
pohltilo ticho.
Ticho pro tvůj dech.
Když spíš.
-
A v dálce za městem
štěkají psi.
Osamělí
ve svých kotcích.
Zaběhnutí.
Odvrhnutí.
Čekají,
co bude dál.
stalo se už dřív a
to ostatní přijde
možná už zítra.
-
Noc ubývá
ve tvém dechu.
Ve větru,
co naráží do oken.
Spíš nahá.
Někde se touláš.
Sama ve své krajině.
Dýcháš.
-
Vše, co jsem měl říct,
pohltilo ticho.
Ticho pro tvůj dech.
Když spíš.
-
A v dálce za městem
štěkají psi.
Osamělí
ve svých kotcích.
Zaběhnutí.
Odvrhnutí.
Čekají,
co bude dál.
Tipů: 22
» 15.02.18
» komentářů: 10
» čteno: 591(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.02.2018 - 00:37
1 
Když milovaná osoba dýchá vedle tebe, a ty s ní v soufází, je to jak třešnička na dortu noci.
» 16.02.2018 - 12:24
Milena
ST
» 18.02.2018 - 10:10
Někdy to vypadá, že věci se dějí pro nic za nic. Že třeba i psi jsou odvrženi bezdůvodně...ale ono dost záleží na tom, na čem nám záleží. A najednou jsou důvody na světě. Tvoje báseň leze pod kůži.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Světy | Následující: Stíny v dlaních