Vysoká
Kníže Vladislav druhý (1110 – 1174) byl silným vládcem. Četné zprávy o popravách odpůrců a útěků mnohých z nich, hovoří o tom, že byl panovníkem, tvrdým a mnohými nechtěným. O Vladislavově divokém mládí by mohl vyprávět jeho strýc Soběslav první (1090 – 1040) a mnoho dalších. Přesto si čeští i moravští velmoži mysleli, že mladý vladař bude jen loutkou v jejich rukou a oni snadno dosáhnou svých cílů. Tedy moci nad Čechy. V čele s jistým Načeratem odešli na Moravu a spojili se s tamními velmoži. S Konrádrm druhým, Vratislavem Brněnským, nebo Otou Olomouckým, kteří dříve slíbili Vratislavu druhému věrnost. Spojili se a s velkým vojskem vyrazili na Prahu. Kníže jim přehradil cestu u Kutné Hory. Vysoká. To jméno nese onen vrch.
» autor: vavaoko |
Vysoká
Tak stáli tam. Jak jeden muž
Již duben byl a vítr vál
Ten vítr ostrý jako nůž
Dnes s nimi kníže. Příští král
On nejprv slovy jal se bít
Měl snahu se i dohodnout
Však nechtěli se podrobit
Meč musel tedy rozhodnout
Tak bili se a zmírali
Tam na té hoře Vysoké
Muži do trávy padali
Od mečů rány hluboké
Pak zrada přišla odzadu
Nepřítel získal nových sil
Kníže však nedbal na zradu
Dál statečně se v poli bil
Však mnohý věrný v boji pad
Mnohý tam pozbyl všech svých sil
Tam musel kníže rozkaz dát
By s vojskem k Praze ustoupil
Skrz zrádců šik se probili
Cestou ku Praze spěchali
Vojsko moravské. Vítězné
Tam pod Vysokou nechali
To ku Praze pak přitáhlo
Znojemský Konrád v čele
Však na hrad ani nesáhlo
Jakkoli bylo smělé
Král římský vojsko vypravil
Měsíc byl tenkrát květen
Konrádův smích tím zastavil
Věděl, že bude smeten
Tak zapálil, co hořelo
Pak na útěk se dal
Bojovat se mu nechtělo
Prostě to tenkrát vzdal
Je vrch se jménem Vysoká
O něm jsem píseň psal
Cesta tam vede široká
Prý jezdil po ní král
Tak stáli tam. Jak jeden muž
Již duben byl a vítr vál
Ten vítr ostrý jako nůž
Dnes s nimi kníže. Příští král
On nejprv slovy jal se bít
Měl snahu se i dohodnout
Však nechtěli se podrobit
Meč musel tedy rozhodnout
Tak bili se a zmírali
Tam na té hoře Vysoké
Muži do trávy padali
Od mečů rány hluboké
Pak zrada přišla odzadu
Nepřítel získal nových sil
Kníže však nedbal na zradu
Dál statečně se v poli bil
Však mnohý věrný v boji pad
Mnohý tam pozbyl všech svých sil
Tam musel kníže rozkaz dát
By s vojskem k Praze ustoupil
Skrz zrádců šik se probili
Cestou ku Praze spěchali
Vojsko moravské. Vítězné
Tam pod Vysokou nechali
To ku Praze pak přitáhlo
Znojemský Konrád v čele
Však na hrad ani nesáhlo
Jakkoli bylo smělé
Král římský vojsko vypravil
Měsíc byl tenkrát květen
Konrádův smích tím zastavil
Věděl, že bude smeten
Tak zapálil, co hořelo
Pak na útěk se dal
Bojovat se mu nechtělo
Prostě to tenkrát vzdal
Je vrch se jménem Vysoká
O něm jsem píseň psal
Cesta tam vede široká
Prý jezdil po ní král
Tipů: 32
» 05.12.17
» komentářů: 31
» čteno: 843(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.12.2017 - 16:52
Velká řež je asi pořád slabé slovo..
Díky za další živou dějepisnou lekci
ST
Díky za další živou dějepisnou lekci
ST
» 07.12.2017 - 05:48
STebou by mě dřív jistě bavil i děják, jež mne ve škamnách nechával vlažným.
» 07.12.2017 - 08:22
pa100r
ST za obsahovou hodnotu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.